Suchar
Že by mé srdce prahlo zrovna po sucharech, to tedy neprahne. Tak jsem našla velmi lákavou sladkou variantu s piškoty. Jenže zase nemůžeme tolik mlsat, to nejde. Tak jsem si důkladně prostudovala dnešní nápovědy a chytila jsem takovou slinu na domácí houstičky, že jsem si je musela upéct.
A když jsem šla kolem stánku se zeleninou a viděla tam letní papriky, tak bylo jasno. K večeři bude lečo s čerstvou domácí houstičkou. Jak uvařit lečo snad všichni ví a kdyby náhodou ne, tak tady je recept na Vytuněné lečo od Florentýny. Houstičky mě nejvíc zaujaly od Romana Vaňka, jelikož na ně bylo všechno doma. Z hloubi kuchyňské linky jsem vylovila svou stařičkou domácí pekárnu. Je už chudinka celá dýchavičná a jedna lopatka jí pajdá, ale kynuté těsto zadělává pořád obstojně. Pošilhávám po něčem modernějším, ale tajně, aby se neurazila. Ani dneska mě holka nezklamala, zadělala těsto jedna báseň a já si mezi tím stihla vypít domácí ledovou kávu. 😉
Na 16 houstiček budeme potřebovat: 500 g hladké mouky, 50 g sádla, 12 g soli, 20 g droždí, 1 lžičku cukru a 290 ml mléka
na posyp: mák, hrubá sůl, kmín, sezam … cokoliv máme rádi
Mléko ohřejeme, aby bylo vlažné. Do mléka nadrobíme droždí, přidáme lžičku cukru a trochu mouky a necháme vzejít kvásek.
Ostatní suroviny dáme do mísy (pekárny, robota…), přidáme kvásek a vypracujeme hladké těsto. Těsto vyklopíme na vál, rozdělíme na 2 díly, vytvoříme bochánky, přikryjeme utěrkou a necháme 20 minut kynout. Každý bochánek rozdělíme na 8 dílů a z každého dílku podle svých možností umotáme houstičky. Strýček google poradí jak i s videonávodem. 😉 Houstičky dáme na plech s pečícím papírem, zakryjeme utěrkou a necháme kynout dalších 45 minut. Troubu předehřejeme na 230 °C, na spodní rošt dáme pekáček s horkou vodou. Mezitím housky odkryjeme, potřeme vodou a posypeme tím, na co máme zrovna chuť. Houstičky vložíme do zapařené trouby a pečeme 10 – 15 minut dozlatova. V ideálním případě necháme houstičky vychladnout na roštu, pokud se nám je podaří ubránit před okolím.
PS: Ježíšku, jestli to čteš, tak kuchařka Poklady klasické české kuchyně od Romana Vaňka by mi udělala radost. Ale nepohrdnu ani Snídaněmi a Večeřemi u Florentýny. 😳