21. adventní úkol

Imunita

Tak pokračujeme v předvánoční krasojízdě. 😉

Medovina i horká hruška nás sice zahřály, ale jen dočasně. Ještě nás čekala cesta zpátky k autu a pak od auta domů. Vymrzli jsme pěkně. Takže něco na posílení imunity, ideálně teplého a se zázvorem, se vyloženě hodilo. Proto jsem uvařila naši oblíbenou masalu. Přiznám se, že koření si sama nemíchám, mám svou oblíbenou značku. Ale recept přikládám kompletní, jak ho dělá moje mamka. Další recepty na teplé zimní nápoje jsou na stránkách Kuchařky pro dceru.

masala

Na 6 šálků budeme potřebovat: 1 litr vody, 750 ml mléka, 10 kuliček celého pepře, 1 svitek skořice, 5 celých hřebíčků, 1 lžička mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 2 vrchovaté polévkové lžíce černého čaje, 1 polévková lžíce třtinového cukru, 1 polévková lžíce medu

Do hrnce dáme vodu a mléko, koření podrtíme v hmoždíři (nebo odměříme koření hotové), přidáme do hrnce a přivedeme k varu. Když mléko zpění, odstavíme hrnec z tepla a směs necháme deset minut louhovat. Přidáme čaj, cukr a med a znovu přivedeme k varu. Počkáme až tekutina vzkypí, pozor rádo to vyteče, přece jen je tam mléko! Masalu necháme ještě dvě minuty louhovat a potom ji přecedíme do konvice, uchováváme v teple a popíjíme. Já mám konvičku s ohřívačem na čajovou svíčku, geniální vynález. 😉

A konečně se pomalu dostávám k dnešnímu úkolu…

54. úkol

Marš!

Tak tohle byla podpásovka. Fazole a brambory? To bych snad radši upekla tu kočku, ve vietnamské večerce se dá sehnat všechno.

Navíc celý život žiju v domnění, že kočičí marš jsou brambory smíchané s kyselým zelím, které se podávají k jitrnicovému prejtu. O kombinaci brambor, fazolí a škvarků jsem nikdy ani neslyšela. Ale jiný kraj, jiný mrav, jiné chutě… Brňáci byli vždycky trošku divní. 😛 Když já fazole tak strašně nemám ráda. Zkoušela jsem je už hodněkrát na různé způsoby, bílé, červené, zelené, mungo… Ale prostě ne. Ještě tak ty Zelené fazolkové lusky alá salát, po těch mi aspoň není tak těžko. Jenže salát byl včera. Tak jsem nakonec s velkým sebezapřením uvařila freestyle variaci na fazolový buřtguláš, nebo jak bych to nazvala. Vycházela jsem z mamčina receptu, který přikládám, jen papriky jsem nahradila brambory.

Marš! fazolový guláš

Na 3 porce budeme potřebovat: 1 velkou cibuli, 1 polévkovou lžíci sladké papriky, 1 lžíci sádla, konzervu bílých fazolí v rajském protlaku, 1 pikantní klobásu, 1 čerstvou červenou papriku (v mém případě 3 střední brambory) a kostičku masoxu

Cibuli nakrájíme na drobno a orestujeme na sádle až zesklovatí. Přidáme klobásu nakrájenou na půlkolečka, poprášíme mletou paprikou a ještě chviličku opékáme. Přidáme konzervu fazolí a na kostičky nakrájenou papriku (brambory). Nakonec přilijeme ještě jednu konzervu vody, přidáme masox a přivedeme k varu. Vaříme dokud brambory nezměknou, zahušťovat díky protlaku není třeba. Pokud je guláš málo pikantní přidáme chilli nebo pepř. Podáváme s čerstvým pečivem.

Marš! fazolový guláš

Rodičové mají tuhle gulášo-polévku rádi, já z ní tedy unešená nejsem. Výzva dnes byla opravdu výzva a fazole nechci aspoň rok ani vidět.

46. úkol

Čaj

Mám podezření, že Flo uzavřela smlouvu s ďáblem, nebo s jinou nadpřirozenou havětí. Jinak není možné, aby se s úkoly takhle trefovala do počasí.

Dneska jsem měla štěstí, že jsem ráno rychle překontrolovala, co mě odpoledne čeká. Jinak bych byla bez ledu a bez ledu se Domácí ledový čaj dělá blbě. Tak jsem v půl šesté ráno s jedním okem zalepeným hledala sáčky na led, napouštěla vodu a totálně splašila králíka. A ještě ke všemu mi ujelo metro. Ale co bych pro výzvu neudělala, že? 🙂 Odpoledne mi ranní akce opravdu bodla. Z práce jsem přišla téměř uvařená, tak mi sklenice ledového čaje opravdu přišla k chuti. A přítel, který jel z práce na koloběžce, byl přímo nadšený. Dělala jsem variaci z ovocného čaje, mám ho nejradši. Po černém čaji špatně spím a bylinkový nemám ráda. Na ledovém čaji je krásné, že si ho každý udělá podle své chuti. 

ledový čaj

Na 1 sklenici budeme potřebovat: 1 sáček oblíbeného čaje, 1/2 menšího citrónu, větší množství ledu, cukr dle chuti a bylinka na ozdobení

Sáček čaje vložíme do skleničky, ve které budeme ledový čaj podávat. Zalijeme 100 ml vroucí vody a necháme 3–5 minut vyluhovat. Musí vzniknout velmi silný a aromatický čajový koncentrát, jinak bude výsledek slabý a mdlý. Sáček vyjmeme a čaj osladíme o něco víc, než jsme zvyklí (dáváme-li jednu lžičku, teď dáme dvě). Namísto cukru můžeme použít ovocný sirup. Do horkého sladkého silného čaje nyní nasypeme 5–6 kostek ledu, aby byla sklenka plná ze dvou třetin a dobře promícháme dlouhou lžičkou. Led se téměř zcela rozpustí a nápoj rázem získá teplotu pár stupňů nad nulou. Přidáme citron nakrájený na osminky a trochu ho přitom i vymačkáme. Na závěr vhodíme dalších 5–6 kostek ledu, ale už nemícháme. Čaj můžeme ozdobit čerstvou bylinkou.

ledový čaj

A zítra to vypadá, že půjdeme do divadla. Tak schválně, jestli se trefím. 🙂 

39. úkol

Babička

Hned jak jsem si přečetla zadání úkolu, vzpomněla jsem si na tažený štrúdl naší prababičky. Vždycky ho pekla aspoň 6 nohavic a nikdy ho nebylo moc.

Jenže štrúdl už jsem do výzvy pekla, i když lístkový. Tak jsem si lámala hlavu, co by bylo to pravé. A pak mě napadla bramboračka. Mám totiž pocit, že každá rodina v Čechách má tu svou, která se vaří po generace. Nikde jsem nejedla stejnou bramboračku jako se vaří u nás. I Flo vaří Jemnou bramborovou polévku úplně jinak. U nás se do bramboračky opéká kořenová zelenina na másle, přidává se česnek a zaváří vajíčko. Minimálně ten česnek jsem ještě v jiné bramboračce nepotkala a vždycky jí tím pádem něco chybí. Babi k téhle polévce obvykle přikusovala palačinku namazanou medem, nebo marmeládou… Já tuhle vychytávku s dovolením vynechám a zakousneme obyčejný rohlík. I když to nebude zcela autentické. 🙂

babička bramboračka

Na 4 porce budeme potřebovat: 1 l vody, 1 velkou mrkev, 1 malou petržel, kousek bulvy celeru, 1 střední cibuli, 4 brambory, 2 stroužky česneku, hrst sušených hub, 2 vejce, 2 lžíce másla, sůl, pepř a majoránku

Alespoň hodinu dopředu namočíme houby, které podrtíme na menší kousky. Kořenovou zeleninu očistíme a nakrájíme na malé kostičky. Cibuli a česnek oloupeme a nakrájíme na jemno. Brambory očistíme, nakrájíme je na větší kostky a necháme ve vodě, aby nehnědly. V hrnci rozehřejeme máslo a začneme kořenovou zeleninu za občasného míchání opékat asi 3 minuty. K zelenině přidáme cibuli a česnek a pokračujeme v opékání do světle zlatožluté barvy. Do hrnce vlijeme horkou vodu, houby i s vodou z namáčení, přidáme brambory (bez vody), sůl, pepř a majoránku. Vaříme až jsou brambory skoro měkké. V tu chvíli je čas přidat vajíčka. Rozklepneme je do hrnečku, jen zlehka rokvedláme, aby se porušil žloutek, ale nesmíchal se úplně s bílkem a vlijeme do polévky. Necháme asi 5 minut zavařit a nemícháme, aby zůstaly větší kousky vajíček (tak to máme rádi). Nakonec znovu dochutíme solí, pepřem a majoránkou.

babička bramboračka

Bramboračka je pro mě výzva vždycky, trefit to správné závěrečné dochucení není žádná sranda. 

16. úkol

Vyhlídka

Já to tušila. Jak jsem na mapě viděla dalekohled na severu Čech, tak jsem nějaké rozhledy čekala.

A byla jsem na to připravená, upekla jsem koláč a chtěla jít s dekou do parku. Máme v parku vedle domu takové hezké oblé kopečky odkud máme i celkem pěkný výhled. Jenže přítel zakročil, že to nemyslím vážně, že to není žádná výzva. A naplánoval nám výlet na vyhlídku Máj, na koloběžkách. Tak jsme po obědě naložili koloběžky do auta a přesunuli se do Jílového u Prahy. Odtud jsme sjeli k Vltavě – doslova cestou necestou, lesem, blátem, pískem, štěrkem a polem. V Kamenném Přívozu jsme konečně najeli na normální silnici. A pak už to bylo jen do kopce, převýšení bylo cca 290 m. Ale nevzdali jsme to.

vyhlídka Máj

Vyhlídka na největší meandr Vltavy byla moc pěkná, vítězoslavně jsme tam posvačili banán. 😉 Bohužel jsem žádnou vychytanou svačinu jako Flo připravit nestihla. No a pak jsem se začala rozhlížet po tom prvomájovém průvodu, co se na vyhlídku hrnul. Nestačila jsem zírat v čem jsou lidé schopní jít na skalní vyhlídku. Slečny v minišatičkách a žabkách, chlapci v bílých botkách, které po každém kroku úzkostlivě otírají od prachu. Nepřeberné množství psů, včetně dvou čivav a jednoho mopsíka. Ovšem korunu tomu podivnému průvodu nasadila skupinka lidí, kteří si na vyhlídku v přepravce nesli kočku! Že by na svačinu? :mrgreen: 

svačina na vyhlídce

Ale to už jsme sjížděli zase dolů k Vltavě. Přišlo mi hrozně nefér, že nahoru jsme se drápali snad 45 minut a dole jsme byli za 5 minut. A pak zase zpátky od Přívozu do Jílového, cestou necestou, tentokrát do kopce, dalších 230 m stoupání. Člověk by řekl, takový pěkný nedělní výlet, jen 25 km, ale cítím se jak po 125ti km. Doma jsme se vrhli na melounovou granitu, dneska už bez kafe. Vážně nám bodla.

vyhlídka Máj

Pokud byste chtěli vidět největší meandr Vltavy, tak vyhlídku Máj můžu doporučit. Jen si, prosím, vezměte vhodnou obuv!