18. adventní úkol

Mikuláš

Dneska je milý úkol – obdarovat někoho, kdo to nečeká. Tohle mám na Vánocích ráda, všichni jsou na sebe nějak hodnější.

Mikuláše jsme s přítelem léta neřešili. Proto když to Flo dneska připomněla, tak jsem si aspoň hezky zavzpomínala… U nás na vesnici každý rok obcházel všechny domy Mikuláš s andělem a bandou čertů. Babička nás vždycky držela za ruku, aby jsme se sestrou při recitování moc nekoktaly. A pak následovala dobrodružná výprava za pokladem… obvykle pod kolnu, kde čekal košík s ovocem, sladkostmi a pletenými ponožkami. Když jsem na čerty a anděly přestala věřit, tak jsem si vyrobila vlastní kostým a na několik let jsem převzala andělskou štafetu. I s tou nevděčnou andělskou povinností dopravit podnapilé čerty domů nebo aspoň do hospody, kde už si je rodičové obvykle našli a rozebrali. 🙂 Na druhou stranu na to mám spoustu hezkých vzpomínek, což se o některých čertech říct nedá.

mikuláš

A koho jsem tedy dneska obdarovala? Máme docela fajn spolubydlící, vydržela s námi už dvě rekonstrukce a skvěle funguje jako králičí teta na hlídání. 🙂 A shodou okolností se jmenuje Jitka, takže má dneska svátek. Svátky a narozeniny jsme mezi sebou nikdy neřešili, výzvu nesleduje… Takže byla vybrána jako nic netušící oběť pro mikulášskou nadílku. 
Byla to opravdu jen drobnost, do sáčku jsem namíchala oříšky, mandličky a brusinky v čokoládě, k tomu jsem přiložila pár zdobených perníčků a kartičku pro lepší náladu. Je krásné, jak i taková malá pozornost potěší. 😉 

A já si můžu odškrtnout další položku ve Vánočním plánu. Strašně to letí…

16. adventní úkol

Ořechy

Dneska jsme měli takový odpočinkovější úkol, a to dopřát si ořechy v jakékoliv podobě.

Velmi stylový by byl Teplý salát z růžičkové kapusty s ořechy, ale já jsem to dnes pojala ještě jednodušeji. Protože jsem se rozhodla, že včera upečené perníčky ještě dneska ozdobím. Času je málo, do Vánoc bude už jen hůř a ke zdobení bych se tak nemusela vůbec dostat. Ke zdobení jsem si nasypala mističku ořechů všeho druhu. Při olizování prstů od sladké polevy mi nahořklé oříšky přišly k chuti. A přiznávám, že nezůstalo jen u nich. Byla jsem tak přeslazená, že jsem slupla ještě slaný sýr a kyselou okurku. Doufám, že mi nebude špatně… 

oříšky

Polevu dělám od oka, hrozně záleží na velikosti bílku, ale zhruba to je nějak takto: 1 bílek, 150–200 g moučkového cukru, 1 lžička Solamylu a pár kapek citrónové šťávy

Moučkový cukr 2x prosijeme. Bílek dáme společně se 150 g prosátého cukru, Solamylem a citrónovou šťávou do misky. A teď pěkně ručně vařečkou nebo metličkou třeme 10–15 minut, až poleva zbělá a zhoustne. Pokud je příliš řídká, tak přidáme trochu cukru a dál mícháme, aby se vše hezky spojilo. Poleva ideální hustoty by neměla téct, ale z vařečky by měla jako odpadávat. Hotovou polevu dáme do zdobicího sáčku, sestříhneme mu rožek a můžeme zdobit. 🙂 

zdobené perníčky

Letos mě to zdobení perníčků strašně nebavilo. Většinou zdobíme s mamkou, děláme si společnost a psychickou podporu. Letos zdobíme sice obě, ale každá jinde a společnost si děláme leda přes Skype. Lepší než nic, ale není to ono. 😕 

15. adventní úkol

Perníčky

To to letí, ani jsme se nenadáli a už je půlka adventní výzvy pryč.

A dneska máme za úkol upéct perníčky. Kdybychom byli ukáznění a perníčky z prázdnidnové výzvy nesežrali, tak bych měla hotovo. Jenže my úplně ukáznění nejsme. 🙂 Tak jsem si vzala k srdci včerejší nápovědu a hezky zadělala těsto na perníčky, aby se mi přes noc odleželo. Zase jsem použila tajný (vážně) recept od mojí sestřičky, který nám hezky funguje. Ale určitě by fungoval i recept od Flo z Vánoční kuchařky pro dceru, jenže tuhle knížku zatím! nevlastním.
Hned dopoledne jsem nažhavila troubu a šlo se na věc. I když jsem perníčky pekla jen z půl dávky, tak je jich nějak moc. Říkala jsem si, že bych je mohla ozdobit, když v létě jsem to jaksi nestihla… ehm. 😀 Ale už teď vidím, že všechny zdobit nebudu. Ty méně povedené asi slepím povidly a poleju čokoládou.

perníčky

A včera jsem slíbila, že se taky pochlubím svým druhým klasickým věncem na stůl. Tak tady je. Jak jsem psala, je veliký jak kolo od vozu, z ozdobiček mi nezbyla jediná a to jsem ještě uloupila nějaké z krabice na stromeček. Ale to nevadí, větší věnec víc potěší oko a už se těším až večer zapálíme první svíčku.

adventní věnec na stůl

A málem bych zapomněla, věnec na dveřích přežil svou první noc a pořád mi tam visí v celé své kráse. Držte palce, ať tam ještě chvíli vydrží.

12. adventní úkol

Čertovské přípravy

Jéje, zrovna Mikuláše a spol. jsem chtěla tak trošku úplně zazdít. My už jsme na to přeci jen velcí a dětičky zatím nevlastníme…

Ale když už to Flo nakousla, tak proč ne. Proč si neudělat radost a nezpříjemnit si adventní těšení na Vánoce. Navíc si každý rok s kamarádkou posíláme takový mikulášsko-vánoční balíček. Tak jsem rovnou nakoupila pár sladkostí, kterými se hezky vyplní mezery a pak pár drobností, co mi chyběly k naplnění adventního kalendáře. Když už jsem byla v obchodě, tak jsem rovnou dokoupila i nějaké zásoby na pečení cukroví. A mám takový vtíravý pocit, že jsem to zase trochu přehnala. 😀

zásoby

Sice nemáme děti, ale máme jedno chlupaté ušaté čertisko, které s námi bydlí. Toho přece nemůžu ošidit, takže jsem sehnala i pár králičích mlsotek. U Borise frčí bezobilná srdíčka JR Farm, pro ty udělá klidně pár krůčků po zadních. Dále má oblíbené pískavicové tolárky a úplně best jsou lněná semínka. Nejsem si úplně jistá, jestli nejsou pro králíky návyková, ale ani bych se nedivila. To jen pro vysvětlení těch podivných pytlíčků. 🙂

zakrslý králíček

Ha, a další položka z Vánočního plánu je vyřízená. Hezky nám to ubývá.

9. adventní úkol

Vykrajované cukroví

Tak už to vypuklo! Zrovna v pátek jsem si v uklizené kuchyni povzdechla, že už by mi tam mohlo vonět cukroví. A je to tady…

Flo avizovala, že budeme péct každý víkend. Jen tedy vykrajované cukroví jsem čekala trochu později. Na rozjezd jsem sázela na perníčky, když už máme natrénováno od léta. 🙂 Ale ono je to jedno, protože jak těsto na perníčky, tak těsto na linecké se podle mého receptu musí odležet do druhého dne, takže bych doháněla tak jako tak. Navíc jsme byli přes víkend u rodičů, takže jsem akorát včera večer zadělala těsto. Dneska jsem po příchodu z práce vytáhla vykrajovátka, nažhavila troubu a šlo se na věc. Mamčino linecké cukroví je podle mého úplně nejlepší na světě. Věřím, že Linecké cukroví od Flo je taky vynikající, ale na Vánoce se hodlám držet tradice a jiný recept vyzkouším třeba o pouti. 🙂 

linecké cukroví

Na zhruba 60 menších kousků budeme potřebovat: 150 g hladké mouky, 100 g Solamylu, 140 g másla, 90 g moučkového cukru, 1 žloutek a 1 lžíci citrónové šťávy

Ze všech surovin vypracujeme hladké těsto. Těsto netrápíme a pracujeme rychle, aby se nám máslo zbytečně nerozpouštělo. Z těsta vytvarujeme bochánek, který zabalíme do potravinové fólie a necháme odležet v lednici do druhého dne. Když je čas na pečení, vyndáme těsto z lednice a necháme chvíli povolit. Bude se nám lépe válet. Těsto vyválíme na cca 0,5 cm tlustý plát a vykrajujeme požadované tvary. Do poloviny kousků ještě uděláme menším vykrajovátkem otvor, aby cukroví po slepení hezky vypadalo. Pečeme v troubě vyhřáté na 160 °C asi 10 minut. Cukroví by mělo být poměrně světlé, jen v okrajích mírně narůžovělé. Není dobré se příliš vzdalovat od trouby, linecké je třeba hlídat. Jednotlivé kousky necháme chvilku zchladnout na plechu, aby se zpevnily. Vychladlé placičky uskladníme v uzavíratelné nádobě, kde vydrží (možná), než se je rozhodneme slepit rybízovou marmeládou a zasypat závějí cukru.

linecké cukroví

Uf a je hotovo. Teď ještě to cukroví uhájit do Vánoc, protože my jsme ho schopní sežrat klidně suché, nepromazané. No a pak někde sehnat otroka na slepování, který mi to linecké nebude rovnou odjídat rychlostí blesku. 😀