59. úkol

Uši

Začínám tomu dohánění úkolů přicházet na chuť. Můžu si to hezky naplánovat a pak se jednotlivé výzvy plní jedna báseň.

Za normálních okolností bych si třeba ovesnou kaši k snídani nedala, protože ráno se mi obvykle nic vařit nechce. Jenže já včera u Flo našla recept na Bircher müsli klasik, kde se vločky večer namočí do mléka a ráno se už jenom smíchají s jogurtem a dalšími dobrotami. Já je doladila strouhaným letním jablkem, trochou citrónu, lžící medu, trochou skořice, oříšky a rozinkami. No a celé tohle dílo jsem naservírovala do širšího hrnečku s ouškem, abych učinila výzvě za dost. 🙂 Dobré by to bylo s jakýmkoliv sezónním ovocem, dokážu si představit jahody, hrušky, borůvky, meruňky, švestky… Myslím, že tahle snídaně u nás bude častěji.

uši ovesná kaše

Kdybych se nezasekla na úkolu s textilem, tak by tahle výzva určitě šla splnit i v dovolenkových podmínkách. Ale když už jsem se zasekla, tak jsem to neřešila a v pondělí jsme si udělali výlet na Pravčickou bránu. Na koloběžkách jsme dojeli opět z Děčína podél Labe do Schönny, tam jsme se nalodili na přívoz a přepluli Labe do Hřenska, kde jsme nechali koloběžky. Na Pravčickou bránu se na kole ani koloběžce nesmí a dost dobře by to nešlo. V lese jsme našli i několik zaparkovaných kočárků… Z Hřenska je to výlet dlouhý asi 5 km, ale je to celkem dost do kopce. 🙂

uši Pravčická brána

Samotná Pravčická brána je krásná, kdysi jsem tam byla s rodiči a vypadá pořád stejně. Jen lidí a vos tam takhle na konci srpna bylo mnohem míň. Okolo je několik skalních vyhlídek do kraje i na bránu. Přímo pod bránou je zámeček Sokolí hnízdo, kde funguje restaurace. Pivo mají dobré i najíst se tam dá, když se člověk přenese přes kombinaci smažáku či vepřového řízku s hranolky, vařené brambory nevedou. 🙄

Tak a já jdu do obchodu ulovit pohanku, čas se mi krátí, nesmím se flákat.

44. úkol

Kostka cukru

Úplně ve mně hrklo, že budu někde shánět kostkový cukr. Naštěstí nemusím. Uff… Kostkový cukr by mi doma nejspíš ležel na věčné časy.

U nás si nikdo čaj ani kávu nesladí, bohatě nám stačí kousek domácího koláče. 🙂 Ale když už výzva dorazila do Dačic, tak si trochu zavzpomínám. Taťka pochází z Dačic a mám tam babičku. Léta jí na horní poličce stála pravá cukrová homole. Když jí pak jednou někdo sundal, tak byla tak tvrdá, že by se s ní možná dalo řezat sklo. Ale určitě by se s ní dalo zabíjet. Takže si jsem jistá, že říznutí do prstíku paní cukrovarníkové nevedlo jen ke kostkovému cukru, ale zachránilo i pár životů. Dnešní výzva je trochu rozmazlovací, máme si dát něco dobrého, co je posypáno závějí cukru. Nejvíc cukrová závěj sluší Klasickým třeným bábovkám, já jsem upekla jablečný věnec. Tomu závěj cukru slušela taky. A protože je neděle, tak jsme si k snídani dali cukrovaný koláč a udělali dobrou kávu se smetanou. Perfektní začátek dne.

kostka cukru jablečný koláč

Na jablěčný věnec budeme potřebovat: 1 malý bílý jogurt (kelímek použijeme k odměřování ostatních surovin), 3 kelímky hladké mouky, 1 kelímek cukru, 1 kelímek slunečnicového oleje, 3 vejce, 1 prášek do pečiva, 3 větší jablka, 1 lžičku vanilkového extraktu a 1 lžičku skořice

Všechny suroviny si připravíme na kuchyňskou linku z předstihem, aby měly pokojovou teplotu. Očistíme jablka, odjádříme a nakrájíme na malé kostičky. Polovinu jablka nakrájíme na plátky a odložíme stranou na ozdobení. Formu na věnec vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou. (Já formu na věnec nemám, tak vezmu klasickou dortovou formu a doprostřed postavím prázdnou sklenku od svíčky z Ikea.) Troubu začneme předehřívat na 180 °C. Ve větší míse našleháme jogurt s cukrem, až se cukr rozpustí. Postupně zašleháme vejce, olej a vanilkový extrakt. Do menší mísy odměříme mouku, prášek do pečiva a skořici. Mouku prosijeme k ostatním surovinám a zlehka promícháme. Přidáme kostičky jablek a znovu zlehka promícháme, jen aby se trochu obalily těstem. Větší míchání je na škodu. Těsto je trochu tužší, ale to nevadí. Těsto přesuneme do formy a nahoru poklademe plátky jablíček. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 45 minut, jestli je koláč pečený vyzkoušíme špejlí.

kostka cukru jablečný koláč

Díky jablíčkům je koláč krásně vláčný, ale cukr se na něm rychle rozpouští a pak je oblemcaný. Proto cukrujeme jen kousky určené k okamžité spotřebě. 😉 

7. úkol

Černobílý

A máme tady další zeměpisně-kulinářskou výzvu. Tentokrát černobílou jako přeštické prasátko. Naštěstí takhle při pátku nemusíme lovit žádné čuníky, ani ty černobílé. Stačí je uctít servírováním jídla v černobílém kabátku, nebo spíše na černobílém talířku.

Já jsem si tenhle úkol splnila hned při snídani. Připravila jsem si opečený bílý toustový chléb se sýrem a zeleninou na černý talíř a černou kávu jsem si nalila do bílého hrnečku. Vše jsem doladila bílým ubrusem a černobílým prostíráním a užila jsem si snídani skoro jako u Tiffanyho. 🙂

černobílý

Další kombinace a tipy na snídaně, přesnídávky a svačinky najdete na webu Kuchařky pro dceru.

černobílý

Nakonec mi to nedalo a dohledala jsem si něco málo o tom černobílém čuníkovi. Jedná se o původní druh prasat chovaných na Plzeňsku od 19. století. Z historických pramenů lze zjistit, že maso přeštických prasat se používalo mimo jiné pro výrobu šunek. Před 2. světovou válkou se z něj vyráběla „pražská šunka“, která byla exportována do mnoha evropských i zámořských států. Při hmotnosti 60–70 kg bylo maso křehké, šťavnaté a jemně prorostlé tukem. Při delším výkrmu prasata rychle ukládala tuk a představovala typická sádelná prasata. Přeštická prasata jsou také velmi odolná, nenáročná a prasnice jsou výborné matky s početnými vrhy.
Bohužel tento čuník není schopný konkurovat moderním plemenům prasat. Nicméně pro své vlastnosti a odolnost byla přeštická prasata v roce 1992 zařazena mezi genetické zdroje. Přeštická prasata jsou tedy zdrojem genů pro zlepšení zdraví a vlastností moderních prasat a představují tak cenné a strategicky důležité vlastnictví pro naši zemi. 😉 

Plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí!