18. adventní úkol

Mikuláš

Dneska je milý úkol – obdarovat někoho, kdo to nečeká. Tohle mám na Vánocích ráda, všichni jsou na sebe nějak hodnější.

Mikuláše jsme s přítelem léta neřešili. Proto když to Flo dneska připomněla, tak jsem si aspoň hezky zavzpomínala… U nás na vesnici každý rok obcházel všechny domy Mikuláš s andělem a bandou čertů. Babička nás vždycky držela za ruku, aby jsme se sestrou při recitování moc nekoktaly. A pak následovala dobrodružná výprava za pokladem… obvykle pod kolnu, kde čekal košík s ovocem, sladkostmi a pletenými ponožkami. Když jsem na čerty a anděly přestala věřit, tak jsem si vyrobila vlastní kostým a na několik let jsem převzala andělskou štafetu. I s tou nevděčnou andělskou povinností dopravit podnapilé čerty domů nebo aspoň do hospody, kde už si je rodičové obvykle našli a rozebrali. 🙂 Na druhou stranu na to mám spoustu hezkých vzpomínek, což se o některých čertech říct nedá.

mikuláš

A koho jsem tedy dneska obdarovala? Máme docela fajn spolubydlící, vydržela s námi už dvě rekonstrukce a skvěle funguje jako králičí teta na hlídání. 🙂 A shodou okolností se jmenuje Jitka, takže má dneska svátek. Svátky a narozeniny jsme mezi sebou nikdy neřešili, výzvu nesleduje… Takže byla vybrána jako nic netušící oběť pro mikulášskou nadílku. 
Byla to opravdu jen drobnost, do sáčku jsem namíchala oříšky, mandličky a brusinky v čokoládě, k tomu jsem přiložila pár zdobených perníčků a kartičku pro lepší náladu. Je krásné, jak i taková malá pozornost potěší. 😉 

A já si můžu odškrtnout další položku ve Vánočním plánu. Strašně to letí…

16. adventní úkol

Ořechy

Dneska jsme měli takový odpočinkovější úkol, a to dopřát si ořechy v jakékoliv podobě.

Velmi stylový by byl Teplý salát z růžičkové kapusty s ořechy, ale já jsem to dnes pojala ještě jednodušeji. Protože jsem se rozhodla, že včera upečené perníčky ještě dneska ozdobím. Času je málo, do Vánoc bude už jen hůř a ke zdobení bych se tak nemusela vůbec dostat. Ke zdobení jsem si nasypala mističku ořechů všeho druhu. Při olizování prstů od sladké polevy mi nahořklé oříšky přišly k chuti. A přiznávám, že nezůstalo jen u nich. Byla jsem tak přeslazená, že jsem slupla ještě slaný sýr a kyselou okurku. Doufám, že mi nebude špatně… 

oříšky

Polevu dělám od oka, hrozně záleží na velikosti bílku, ale zhruba to je nějak takto: 1 bílek, 150–200 g moučkového cukru, 1 lžička Solamylu a pár kapek citrónové šťávy

Moučkový cukr 2x prosijeme. Bílek dáme společně se 150 g prosátého cukru, Solamylem a citrónovou šťávou do misky. A teď pěkně ručně vařečkou nebo metličkou třeme 10–15 minut, až poleva zbělá a zhoustne. Pokud je příliš řídká, tak přidáme trochu cukru a dál mícháme, aby se vše hezky spojilo. Poleva ideální hustoty by neměla téct, ale z vařečky by měla jako odpadávat. Hotovou polevu dáme do zdobicího sáčku, sestříhneme mu rožek a můžeme zdobit. 🙂 

zdobené perníčky

Letos mě to zdobení perníčků strašně nebavilo. Většinou zdobíme s mamkou, děláme si společnost a psychickou podporu. Letos zdobíme sice obě, ale každá jinde a společnost si děláme leda přes Skype. Lepší než nic, ale není to ono. 😕 

15. adventní úkol

Perníčky

To to letí, ani jsme se nenadáli a už je půlka adventní výzvy pryč.

A dneska máme za úkol upéct perníčky. Kdybychom byli ukáznění a perníčky z prázdnidnové výzvy nesežrali, tak bych měla hotovo. Jenže my úplně ukáznění nejsme. 🙂 Tak jsem si vzala k srdci včerejší nápovědu a hezky zadělala těsto na perníčky, aby se mi přes noc odleželo. Zase jsem použila tajný (vážně) recept od mojí sestřičky, který nám hezky funguje. Ale určitě by fungoval i recept od Flo z Vánoční kuchařky pro dceru, jenže tuhle knížku zatím! nevlastním.
Hned dopoledne jsem nažhavila troubu a šlo se na věc. I když jsem perníčky pekla jen z půl dávky, tak je jich nějak moc. Říkala jsem si, že bych je mohla ozdobit, když v létě jsem to jaksi nestihla… ehm. 😀 Ale už teď vidím, že všechny zdobit nebudu. Ty méně povedené asi slepím povidly a poleju čokoládou.

perníčky

A včera jsem slíbila, že se taky pochlubím svým druhým klasickým věncem na stůl. Tak tady je. Jak jsem psala, je veliký jak kolo od vozu, z ozdobiček mi nezbyla jediná a to jsem ještě uloupila nějaké z krabice na stromeček. Ale to nevadí, větší věnec víc potěší oko a už se těším až večer zapálíme první svíčku.

adventní věnec na stůl

A málem bych zapomněla, věnec na dveřích přežil svou první noc a pořád mi tam visí v celé své kráse. Držte palce, ať tam ještě chvíli vydrží.

37. úkol

Perník

No tak tohle je úlet. Perníčky v srpnu! Pořád jsem doufala, že bude stačit litý perník na plech.

Navíc já nejsem žádná perníkářka, guru přes perníčky všeho druhu je moje mladší sestřička. Já se jí do toho nepletu a zatím jsem ani nemusela. Do teď. Takže jsem ráno žhavila telefon a volala SOS. Vybavena receptem a několika dobrými radami jsem hned po snídani napochodovala do kuchyně. S překvapením jsem zjistila, že mám všechno doma. Vážně netuším, kde se mi ve skříňce vzalo koření do perníku, ale bylo tam. Tak jsem hned zadělala těsto a šoupla ho do lednice, aby se aspoň trochu odleželo. Odpoledne jsem těsto vytáhla a poprvé jsem použila svoje zbrusu nové formičky, které jsem v euforii z nové kuchyně loni koupila na adventních trzích. Jenže pak jsme dostali krabici cukroví od mamky, krabici cukroví od druhé mamky a krabici cukroví od babičky. Tak formičky zůstaly ve skříňce.

vánoční perník

Recept dneska nepřidám. Místopřísežně jsem slíbila, že nevyzradím výrobní tajemství. Ale recept na perníčky, které jsou hned měkké a vždycky se povedou je i ve Vánoční kuchařce pro dceru. 😉 A já jsem strašně ráda, že tenhle šílený úkol vyšel zrovna na dnešek. Konečně se ochladilo, minulou neděli bych u perníčků vypustila duši. 

vánoční perník

Obávám se, že mimosoutěžní úkol je nad naše síly. Tyhle perníčky nám do Vánoc rozhodně nevydrží.