27. adventní úkol

Ochutnávka

Nevím proč, ale tyhle úkolové hurá akce mi nějak nejdou.

Možná to bude tím, že si úkol vždycky přečtu ráno před odchodem do práce, což je někdy mezi 5:30 a 6:00. A to vážně nejsem schopná v kuchyni lokalizovat krabičku. Vlastně nejsem ani pořádně schopná se trefit do dveří a kartáčkem na zuby do pusy. Představa nandavání křehoučkého cukroví do krabičky ve stavu, kdy jedu na autopilota, je příšerná. Jenže komu pak dát ochutnávku? My ochutnáváme průběžně, to by se asi nepočítalo a v týdnu k nám návštěvy obvykle nechodí. Já mám zítra dovolenou, protože si jí musíme co nejvíc vybrat do nového roku… Tak jsem připravila krabičku cukroví pro kolegy svého přítele, aby si při pátku přilepšili ke kávě. 😉 

ochutnávka cukroví

A když budu mít tu dovolenou, tak aspoň zabalím nějaké dárky a možná udělám i nějaké to nepečené cukroví. Nemůžu se rozhodnout, jestli zkusím Kuličky Rafaelo podle Florentýny, nebo klasické rumové koule. No uvidím, jaká bude nálada a výzva.

26. adventní úkol

Lucie

Lucie noci upije a dne nepřidá.

Tak se mi zdá, že ani s tím pitím se Lucie letos nepřetrhla. Spíš mám pocit, že tak trošku abstinuje. 🙂 Svatá Lucie je patronkou celé řady řemesel, například švadlen, tkadlen, sedláků, sklářů, ale třeba i kajících se nevěstek. Ke svaté Lucii se váže spousta lidových zvyků a tradic. Někde chodí po staveních Lucie a kontrolují hospodyňky jak mají na Vánoce naklizeno. Nosí s sebou peroutku nebo koště a vymetají rohy a pavučiny. Jinde chodí Lucie v maskách s nožem a hrozí dětem, že pokud se nepostí o adventu, tak jim nožem rozpárají břicho. (Myslím, že na některých tradicích by se úplně lpět nemělo, tohle je jedna z nich). O svaté Lucii by se nemělo drát peří, tkát a příst. Pokud Lucka zastihla ženu při draní, rozfoukala jí všechno peří, při předení jí sebrala nebo rozcuchala přadeno. A tak dále a tak podobně…

lustr se jmelím

Flo se při Vánočním plánování naštěstí inspirovala tradicí s úklidem, ne páráním bříšek. Takže jsme se vrhli na prach. A vrhli jsme se na něj důkladně. Kdy jindy než před Vánoci se člověk dokope, že rozmontuje lustry a celé je umyje a odpráší? A když už jsem měla doma schůdky, tak jsem utřela prach i z horních poliček v kuchyni. A když už jsem umyla a naleštila všechny lustry, tak jsem je taky ozdobila jmelím. 🙂 

polička

Teď už nám opravdu chybí jen nazdobit stromeček a ten už spořádaně čeká v kýblu s vodou na lodžii. 😉 

23. adventní úkol

Pohledy a pozdravy

Po včerejším úkolovém maratonu je dnešní výzva taková krásně klidná, přímo nedělní.

My moc přáníček a pohledů neposíláme. Rodinu většinou objedeme osobně nebo si zavoláme a s kamarády si napíšeme přes smsku, maila či jiný online komunikátor. Ale nějaké to přáníčko přece jen každý rok posílám. Koupené už bylo, předepsané taky, stačilo se podepsat a na obálku pokud možno čitelně sesmolit adresu. No a když už jsem měla rozkramařenou krabici, kterou jsem naplnila po návštěvě papírnictví, tak jsem rovnou vyrobila pár jmenovek na dárky. Tenhle týden začnu pomalu balit, tak bych se nerada dostala do fáze, že nevím, kam který balíček patří. Prohodit dárek pro přítele a pro babičku by mohlo být velmi vtipné. 😀 Odškrtávám další položku na Vánočním plánu a těším se, co bude dál.

pohledy a pozdravy

Přeji klidný zbytek druhé adventní neděle!

22. adventní úkol

Nové cukroví

Tak jsem konečně dohnala manko, které jsem nabrala na vanilkových rohlíčcích.

A jaké nové cukroví jsem zkoušela? Možná tomu nebude někdo věřit, ale poprvé v životě jsem pekla kokosky. Náš taťka totiž nemá kokos rád, tak se u nás doma kokosky nikdy nedělaly. Z přebytečných bílků se pekly pusinky, nebo pařížské rohlíčky. Můj přítel ale kokosy rád má a mě zbylo pár bílků od výroby vaječného likéru. Recept na Kokosky jsem si tentokrát vypůjčila od Flo, stejně jako tip na zamražení bílků. Kupodivu po rozmražení bílky fungovaly přesně tak jak měly, krásně se našlehaly a myslím, že i kokosky z nich jsou správně kokosové. 🙂

kokosky

Na 2–3 plechy kokosek budeme potřebovat: 3 bílky, 180 g moučkového cukru, 150 g strouhaného kokosu

Z bílků vyšleháme měkký, řídký sníh. Misku se sněhem postavíme do vodní lázně nad páru tak, aby se dno misky nedotýkalo vodní hladiny. Postupně do sněhu metličkou zašleháme cukr a šleháme dál, až bílková hmota zhoustne a prohřeje se, že bude příjemně horká, pokud do ní ponoříme prst (což je asi 45 °C). Bílky při zahřívání neustále prošleháváme metličkou, aby se nám u dna nesrazily, trvá to asi 3–5 minut. Uvařenou sněhovou hmotu odstavíme a necháme za občasného promíchání zchladnout.

Zatímco sníh chladne, můžeme si v troubě krátce opražit kokos při 160 °C, aby se hezky rozvoněl. Do vychladlého sněhu jemně po částech vmícháme kokos. Nesmí ho být příliš, hmota na kokosky má být pěkně rozčepýřená, ale ne suchá a drolivá. Troubu předehřejeme na 140 °C a plechy vyložíme pečícím papírem. Dvěma lžičkami vykrajujeme malé hromádky a ty rovnáme v řadách na plech. Ve vyhřáté troubě pečeme kokosky 15–20 minut do jemného zrůžovění na povrchu. Necháme zchladnout na plechu a pak je uložíme do chladna, kde je necháme pár dní uležet.

kokosky

Kokosky mi začaly mizet z plechu ještě teplé, prý se povedly. Díky Flo za pošťouchnutí a za recept. 😉

15. adventní úkol

Perníčky

To to letí, ani jsme se nenadáli a už je půlka adventní výzvy pryč.

A dneska máme za úkol upéct perníčky. Kdybychom byli ukáznění a perníčky z prázdnidnové výzvy nesežrali, tak bych měla hotovo. Jenže my úplně ukáznění nejsme. 🙂 Tak jsem si vzala k srdci včerejší nápovědu a hezky zadělala těsto na perníčky, aby se mi přes noc odleželo. Zase jsem použila tajný (vážně) recept od mojí sestřičky, který nám hezky funguje. Ale určitě by fungoval i recept od Flo z Vánoční kuchařky pro dceru, jenže tuhle knížku zatím! nevlastním.
Hned dopoledne jsem nažhavila troubu a šlo se na věc. I když jsem perníčky pekla jen z půl dávky, tak je jich nějak moc. Říkala jsem si, že bych je mohla ozdobit, když v létě jsem to jaksi nestihla… ehm. 😀 Ale už teď vidím, že všechny zdobit nebudu. Ty méně povedené asi slepím povidly a poleju čokoládou.

perníčky

A včera jsem slíbila, že se taky pochlubím svým druhým klasickým věncem na stůl. Tak tady je. Jak jsem psala, je veliký jak kolo od vozu, z ozdobiček mi nezbyla jediná a to jsem ještě uloupila nějaké z krabice na stromeček. Ale to nevadí, větší věnec víc potěší oko a už se těším až večer zapálíme první svíčku.

adventní věnec na stůl

A málem bych zapomněla, věnec na dveřích přežil svou první noc a pořád mi tam visí v celé své kráse. Držte palce, ať tam ještě chvíli vydrží.