21. adventní úkol

Imunita

Tak pokračujeme v předvánoční krasojízdě. 😉

Medovina i horká hruška nás sice zahřály, ale jen dočasně. Ještě nás čekala cesta zpátky k autu a pak od auta domů. Vymrzli jsme pěkně. Takže něco na posílení imunity, ideálně teplého a se zázvorem, se vyloženě hodilo. Proto jsem uvařila naši oblíbenou masalu. Přiznám se, že koření si sama nemíchám, mám svou oblíbenou značku. Ale recept přikládám kompletní, jak ho dělá moje mamka. Další recepty na teplé zimní nápoje jsou na stránkách Kuchařky pro dceru.

masala

Na 6 šálků budeme potřebovat: 1 litr vody, 750 ml mléka, 10 kuliček celého pepře, 1 svitek skořice, 5 celých hřebíčků, 1 lžička mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 2 vrchovaté polévkové lžíce černého čaje, 1 polévková lžíce třtinového cukru, 1 polévková lžíce medu

Do hrnce dáme vodu a mléko, koření podrtíme v hmoždíři (nebo odměříme koření hotové), přidáme do hrnce a přivedeme k varu. Když mléko zpění, odstavíme hrnec z tepla a směs necháme deset minut louhovat. Přidáme čaj, cukr a med a znovu přivedeme k varu. Počkáme až tekutina vzkypí, pozor rádo to vyteče, přece jen je tam mléko! Masalu necháme ještě dvě minuty louhovat a potom ji přecedíme do konvice, uchováváme v teple a popíjíme. Já mám konvičku s ohřívačem na čajovou svíčku, geniální vynález. 😉

A konečně se pomalu dostávám k dnešnímu úkolu…

20. adventní úkol

Pozvánka na drink

Zase doháním, tuhle adventní výzvu nějak nestíhám. Tak to vezmu hopem, protože toho mám v plánu ještě moc.

Po obědě jsme s přítelem vyrazili na velký týdenní nákup. Jenže v obchodě neměli kokos, což je zrada, protože dneska mám v plánu péct svoje první kokosky v životě. A kokosky bez kokosu se pečou blbě. Tak jsme nechali auto na parkovišti a pěšky popošli k jinému obchodu. Sibérie byla venku neskutečná, fučel severák a poletoval sníh. Kokos jsme naštěstí sehnali a ještě jako bonus byly před obchodem menší adventní trhy. Jen pár stánků, ale v jednom prodávali svařák a horkou medovinu.

pozvánka na drink

A horká medovina je naše předvánoční slabůstka, ač alkohol jinak moc nepijeme. 🙂 A protože byl přítel chudinka celý omrzlý, tak jsem ho na tu medovinu pozvala. Od paní prodavačky jsme zjistili, že medovina se smí zahřívat pouze na 60 °C, aby si zachovala všechny dobré vlastnosti. Přítel byl spokojený jako želvička, prý byla medovina opravdu moc dobrá. Já si dala jenom horkou hrušku, nealko, protože někdo musel nákup i nás dovézt ještě domů. 😉 Ta vůně svařáku a medoviny mě tak namlsala, že se snad vrhnu na výrobu Domácího sirupu na svařené víno.

A teď honem k dalšímu úkolu.

11. adventní úkol

Liguére!

Uf, tak jsem ten skluz dohnala. Ale že mi to dalo zabrat.

Mezi lepením a sešíváním adventního kalendáře jsem ještě stihla bleskově udělat Vaječný koňak. Hrozně mě zaujal recept od Flo na vaječňák, který se musí odležet. Nic se na něj nevaří, ani v něm není žádné salko a jiná zvěrstva. Jediný zádrhel nastal při výběru vhodného alkoholu. U nás tvrdý alkohol prostě nefrčí, takže doma mám akorát rum do krémů a buchet. Tak jsem si nastudovala různé druhy whisky, rozdíly mezi skotskou a bourbonem… Abych v obchodě zjistila, že bourbon stejně nevedou. Tak jsem vzala nějakou skotskou. Navíc si vaječňák bez našeho jindřichohradeckého Tuzemáku nedovedu vůbec představit, tak jsem si prostě recept od Flo upravila podle aktuálních zásob a chutí. Doufám, že to nebude totální fiasko. 😀 

vaječný koňak Liguére

Na cca 600 ml vaječného koňaku budeme potřebovat: 3–4 žloutky, 80 g moučkového cukru, 1 kelímek smetany ke šlehání (250 ml), 250 ml whisky a 60 ml tuzemáku 

Prvně si připravíme láhev: do čisté půllitrové láhve nalijeme vroucí vodu a necháme deset minut stát. Totéž provedeme s víčkem. Vodu vylijeme, láhev necháme okapat a částečně vychladnout. Mezitím rozmícháme žloutky s cukrem za pomocí metličky na hladkou kaši. Přilijeme smetanu a alkohol, krátce promícháme a přelijeme do vychladlé připravené láhve. Dobře uzavřeme a uložíme na tři týdny do lednice. Po třech týdnech by měl koňak zhoustnout a zjemnit chuť.

vaječný koňak Liguére

Opravdu jsem se snažila postupovat co „nejsterilněji“. Tak jsem strašně zvědavá, jestli tenhle pokus vyjde. 🙂 

 

1. adventní úkol

Dopis Ježíškovi

Na adventní výzvu jsem se těšila jako malá. Vlastně už od posledního úkolu výzvy prázdninové.

Těšila jsem se hlavně proto, že je to moje první adventní výzva a letní výzva byla suprová. Takže jsem napnutá jak kšandy, jak mi Flo zorganizuje vánoční přípravy. A druhý důvod je, že jsem se od posledního prázdninového úkolu učila na malou atestaci. A vyšlo mi to tak krásně, že jsem zkoušku složila přesně týden před začátkem úkolů adventních. Takže teď mám na tři roky od učení pokoj a můžu se beztrestně těšit a chystat na Vánoce. Proto jsem o to větší ostuda, že jsem první úkol prošvihla a hned od začátku doháním. K sepisování jsem si udělala hrnek ovocného čaje, i když Domácí punč nebo svařák by byl stylovější. 🙂 

Dopis Ježíškovi čaj

Ježíškovi jsem snad dopis v životě nepsala a jestli jo, tak jsem byla úplně malá, že si to nepamatuju. Jelikož už jsem velká, tak pod stromečkem většinou velká překvapení nejsou, i když občas se přeci jen nějaké malé překvapeníčko najde. Jak jsem rostla,  měnila se i moje přání… Od panenek a plyšáků, přes oblečení, knižní romány a učebnice jsem dospěla k vybavení do domácnosti. Kdo by to neznal. Ale vždycky mě potěší i pěkná kniha, nebo balíček spoďárů a ponožek od babičky. To je taková vánoční klasika, bez které snad už ani Vánoce nejsou Vánoce. 😀 

Ale úplně nejlíp moje každoroční přání vystihl Janek Ledecký v písničce Dopis Ježíškovi, proto jsem si jeho veršíky trošku vypomohla.

 

46. úkol

Čaj

Mám podezření, že Flo uzavřela smlouvu s ďáblem, nebo s jinou nadpřirozenou havětí. Jinak není možné, aby se s úkoly takhle trefovala do počasí.

Dneska jsem měla štěstí, že jsem ráno rychle překontrolovala, co mě odpoledne čeká. Jinak bych byla bez ledu a bez ledu se Domácí ledový čaj dělá blbě. Tak jsem v půl šesté ráno s jedním okem zalepeným hledala sáčky na led, napouštěla vodu a totálně splašila králíka. A ještě ke všemu mi ujelo metro. Ale co bych pro výzvu neudělala, že? 🙂 Odpoledne mi ranní akce opravdu bodla. Z práce jsem přišla téměř uvařená, tak mi sklenice ledového čaje opravdu přišla k chuti. A přítel, který jel z práce na koloběžce, byl přímo nadšený. Dělala jsem variaci z ovocného čaje, mám ho nejradši. Po černém čaji špatně spím a bylinkový nemám ráda. Na ledovém čaji je krásné, že si ho každý udělá podle své chuti. 

ledový čaj

Na 1 sklenici budeme potřebovat: 1 sáček oblíbeného čaje, 1/2 menšího citrónu, větší množství ledu, cukr dle chuti a bylinka na ozdobení

Sáček čaje vložíme do skleničky, ve které budeme ledový čaj podávat. Zalijeme 100 ml vroucí vody a necháme 3–5 minut vyluhovat. Musí vzniknout velmi silný a aromatický čajový koncentrát, jinak bude výsledek slabý a mdlý. Sáček vyjmeme a čaj osladíme o něco víc, než jsme zvyklí (dáváme-li jednu lžičku, teď dáme dvě). Namísto cukru můžeme použít ovocný sirup. Do horkého sladkého silného čaje nyní nasypeme 5–6 kostek ledu, aby byla sklenka plná ze dvou třetin a dobře promícháme dlouhou lžičkou. Led se téměř zcela rozpustí a nápoj rázem získá teplotu pár stupňů nad nulou. Přidáme citron nakrájený na osminky a trochu ho přitom i vymačkáme. Na závěr vhodíme dalších 5–6 kostek ledu, ale už nemícháme. Čaj můžeme ozdobit čerstvou bylinkou.

ledový čaj

A zítra to vypadá, že půjdeme do divadla. Tak schválně, jestli se trefím. 🙂