20. úkol

Suchar

Že by mé srdce prahlo zrovna po sucharech, to tedy neprahne. Tak jsem našla velmi lákavou sladkou variantu s piškoty. Jenže zase nemůžeme tolik mlsat, to nejde. Tak jsem si důkladně prostudovala dnešní nápovědy a chytila jsem takovou slinu na domácí houstičky, že jsem si je musela upéct.

A když jsem šla kolem stánku se zeleninou a viděla tam letní papriky, tak bylo jasno. K večeři bude lečo s čerstvou domácí houstičkou. Jak uvařit lečo snad všichni ví a kdyby náhodou ne, tak tady je recept na Vytuněné lečo od Florentýny. Houstičky mě nejvíc zaujaly od Romana Vaňka, jelikož na ně bylo všechno doma. Z hloubi kuchyňské linky jsem vylovila svou stařičkou domácí pekárnu. Je už chudinka celá dýchavičná a jedna lopatka jí pajdá, ale kynuté těsto zadělává pořád obstojně. Pošilhávám po něčem modernějším, ale tajně, aby se neurazila. Ani dneska mě holka nezklamala, zadělala těsto jedna báseň a já si mezi tím stihla vypít domácí ledovou kávu. 😉 

suchar houstičky

Na 16 houstiček budeme potřebovat: 500 g hladké mouky, 50 g sádla, 12 g soli, 20 g droždí, 1 lžičku cukru a 290 ml mléka
na posyp: mák, hrubá sůl, kmín, sezam … cokoliv máme rádi

Mléko ohřejeme, aby bylo vlažné. Do mléka nadrobíme droždí, přidáme lžičku cukru a trochu mouky a necháme vzejít kvásek.
Ostatní suroviny dáme do mísy (pekárny, robota…), přidáme kvásek a vypracujeme hladké těsto. Těsto vyklopíme na vál, rozdělíme na 2 díly, vytvoříme bochánky, přikryjeme utěrkou a necháme 20 minut kynout. Každý bochánek rozdělíme na 8 dílů a z každého dílku podle svých možností umotáme houstičky. Strýček google poradí jak i s videonávodem. 😉 Houstičky dáme na plech s pečícím papírem, zakryjeme utěrkou a necháme kynout dalších 45 minut. Troubu předehřejeme na 230 °C, na spodní rošt dáme pekáček s horkou vodou. Mezitím housky odkryjeme, potřeme vodou a posypeme tím, na co máme zrovna chuť. Houstičky vložíme do zapařené trouby a pečeme 10 – 15 minut dozlatova. V ideálním případě necháme houstičky vychladnout na roštu, pokud se nám je podaří ubránit před okolím. 

suchar houstička lečo

PS: Ježíšku, jestli to čteš, tak kuchařka Poklady klasické české kuchyně od Romana Vaňka by mi udělala radost. Ale nepohrdnu ani Snídaněmi a Večeřemi u Florentýny. 😳 

19. úkol

Zelí

To jsem si pěkně naběhla. Včera bylo zelí a dneska má být zas! 

Chvíli jsem měla nutkání vyfotit kuře se zelím od včera, když jsem si ho ohřála k obědu. Ale to mi přišlo trochu nedůstojné. Tak jsem důkladně prostudovala všechny nápovědy a se stoupající venkovní teplotou klesaly moje nároky. Nakonec jsem zakotvila u salátu z pekingského zelí, nemusíme mít maso každý den. Jelikož odpolední teploty atakovaly 30 °C, byla to ta nejlepší možná volba.

salát z pekingského zelí

Na salát pro 2 osoby budeme potřebovat: 1/2 hlávky pekingského zelí, 1 velkou mrkev a 1 menší papriku
Na zálivku budeme potřebovat: cca 2 cm čerstvého zázvoru, 4 lžíce rýžového octa, 4 lžíce vody, 2 lžíce slunečnicového oleje, 1 lžičku cukru a 1/4 lžičky soli

Zelí rozebereme na listy, omyjeme a osušíme, ideální je na to salátová odstředivka. Proč? To krásně vysvětluje Flo ve článku Sedmero salátové bohyně. Papriku omyjeme a společmě se salátem nakrájíme na tenké proužky. Mrkev oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. Vše promícháme a odložíme do lednice. 
Zázvor oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle, přidáme k němu všechny zbývající ingredience a důkladně mícháme, než se cukr a sůl rozpustí. Zálivku před podáváním přidáme k salátu a důkladně promícháme. Zálivku můžeme klidně přecedit, aby nám zázvorová vlákna nelezla mezi zuby. Salát podáváme s čerstvým pečivem, ale skvěle by ladil i ke grilovanému masu.

salát z pekingského zelí

Jsem moc zvědavá na zítřejší výzvu, prosím, zelí už nééé. 😆  

18. úkol

Kost

Takovéhle úkoly se mi líbí. Nemusím si lámat hlavu, co zase budu vařit k večeři. 

kuře zelí brambory kost

Jak se řekne kost, vybaví se mi kuřecí stehno. Pěkně zlatavě vypečené, voňavé a šťavnaté. Tak jsem nažhavila internet a u Flo jsem našla recept z jednoho pekáčku Kuře + zelí + brambory. Jednoduché, relativně rychlé a dobré. Ideální večeře na všední den. Já znám variantu, kde se brambory vaří zvlášť a kuře se podlévá pivem. To je taky moc dobré, ale jeden pekáček je jeden pekáček. 

kuře zelí brambory kost

Na 4 porce budeme potřebovat: 4 kuřecí stehna, 500 g kysaného zelí, 1 kg brambor, 2 velké cibule, 100 g slaniny, 300 ml smetany ke šlehání, sůl, 1/2 lžičky kmínu a 1/2 lžičky sladké papriky

Troubu předehřejeme na 200 °C. Připravíme si pekáček, do kterého se nám kuřecí stehna vejdou těsně vedle sebe, bez zbytečných mezer. Zelí propláchneme vodou, aby nebylo příliš kyselé, necháme ho okapat a rozprostřeme na dno pekáčku. Cibuli nakrájíme na kolečka, rozebereme na jednotlivé kroužky a rozložíme na zelí. Brambory nakrájíme na kolečka a vyskládáme na cibuli, osolíme a zalijeme smetanou. Kuřecí stehna omyjeme, osušíme, nasolíme, nakmínujeme a poprášíme paprikou. Poskládáme těsně vedle sebe do pekáčku. Slaninu nakrájíme na kostičky a nasypeme na maso. Pekáček zakryjeme poklicí, případně alobalem a pečeme 45 minut. Pak teplotu v troubě snížíme na 180 °C, odkryjeme a pečeme dalších 45 minut do zezlátnutí stehen. Můžeme občas polévat vypečenou šťávou. Pokud je šťávy hodně a zelí je řídké, tak šťávu můžeme slít a varem zredukovat na přijatelnější objem.

kuře zelí brambory kost

Bříška máme plná a spokojená a jelikož nemám malý pekáček, tak máme oběd i na zítra. 🙂 

17. úkol

Sklo

Když jsem jako dítě na Vánoce myla všechny broušené sklenky a vázy, tak jsem si přísahala, že tohle mít u sebe doma nikdy nebudu. A nemám. A safra…

jablečný koláč sklo

Veškeré moje skleněné nádobí čítá sadu sklenic z jednoho nejmenovaného švédského domu nábytku a sadu obyčejných skleniček na víno. A pak ještě jeden oválný skleněný tác, který jsem kdysi dostala od babičky. Nadšená jsem z něj tehdy nebyla, ale jak mi dneska vytrhl trn z paty. Jinak bych asi musela oběhnout pár vetešnictví s nejistým výsledkem.
Včera jsem upekla výborný jablečný koláč z Kuchařky pro dceru, takže bylo i co servírovat. Když jsme přišli z práce, tak přítel uvařil výbornou kávu, já jsem nakrájela koláč a užili jsme si příjemnou poklidnou půlhodinku, rušenou jen cinkáním dezertních vidliček. 

jablečný koláč sklo

Na těsto na koláč o průměru 30 cm budeme potřebovat: 150 g hladké mouky, 75 g másla, 1 lžičku citrónové šťávy a trochu ledové vody se špetkou soli
Na náplň budeme potřebovat: 500 g očištěných jablek, 150 g cukru krystal, 50 g polohrubé mouky, 2 vejce, 4 lžíce smetany na vaření a skořici

Mouku a velmi studené máslo dáme do kuchyňského robota se sekacím nástavcem. Mixujeme asi 20 vteřin, aby vznikla hrubá drobenka. Po troškách přilijeme vodu s citrónem a vždy krátce promícháme, až nám vznikne několik kousků těsta. Těsto vyklopíme na pracovní plochu a utvoříme hrubou kouli. Kouli zploštíme a zabalíme do potravinové fólie, uložíme na 30 minut do lednice. Mezitím si očistíme jablka a nakrájíme je na plátky. Těsto vyndáme z lednice a na pomoučeném vále rozválíme na placku, která cca o 2 cm přesahuje velikost dna koláčové formy. Těsto přesuneme do formy a prsty přitlačíme do všech záhybů, přebývající těsto odkrojíme. Na dno naskládáme všechna jablka. Zbývající suroviny (cukr, mouku, vejce, smetanu a skořici) smícháme a nalijeme na jablka. Pečeme 10 minut na 210 °C, pak teplotu snížíme na 180 °C a pečeme dalších 20 minut. Koláč zůstane poměrně světlý, tak nečekáme na úplné zezlátnutí.

jablečný koláč sklo

V původním receptu není skořice, ale jablka bez skořice nejsou hodna jablečného koláče.  😉 

16. úkol

Vyhlídka

Já to tušila. Jak jsem na mapě viděla dalekohled na severu Čech, tak jsem nějaké rozhledy čekala.

A byla jsem na to připravená, upekla jsem koláč a chtěla jít s dekou do parku. Máme v parku vedle domu takové hezké oblé kopečky odkud máme i celkem pěkný výhled. Jenže přítel zakročil, že to nemyslím vážně, že to není žádná výzva. A naplánoval nám výlet na vyhlídku Máj, na koloběžkách. Tak jsme po obědě naložili koloběžky do auta a přesunuli se do Jílového u Prahy. Odtud jsme sjeli k Vltavě – doslova cestou necestou, lesem, blátem, pískem, štěrkem a polem. V Kamenném Přívozu jsme konečně najeli na normální silnici. A pak už to bylo jen do kopce, převýšení bylo cca 290 m. Ale nevzdali jsme to.

vyhlídka Máj

Vyhlídka na největší meandr Vltavy byla moc pěkná, vítězoslavně jsme tam posvačili banán. 😉 Bohužel jsem žádnou vychytanou svačinu jako Flo připravit nestihla. No a pak jsem se začala rozhlížet po tom prvomájovém průvodu, co se na vyhlídku hrnul. Nestačila jsem zírat v čem jsou lidé schopní jít na skalní vyhlídku. Slečny v minišatičkách a žabkách, chlapci v bílých botkách, které po každém kroku úzkostlivě otírají od prachu. Nepřeberné množství psů, včetně dvou čivav a jednoho mopsíka. Ovšem korunu tomu podivnému průvodu nasadila skupinka lidí, kteří si na vyhlídku v přepravce nesli kočku! Že by na svačinu? :mrgreen: 

svačina na vyhlídce

Ale to už jsme sjížděli zase dolů k Vltavě. Přišlo mi hrozně nefér, že nahoru jsme se drápali snad 45 minut a dole jsme byli za 5 minut. A pak zase zpátky od Přívozu do Jílového, cestou necestou, tentokrát do kopce, dalších 230 m stoupání. Člověk by řekl, takový pěkný nedělní výlet, jen 25 km, ale cítím se jak po 125ti km. Doma jsme se vrhli na melounovou granitu, dneska už bez kafe. Vážně nám bodla.

vyhlídka Máj

Pokud byste chtěli vidět největší meandr Vltavy, tak vyhlídku Máj můžu doporučit. Jen si, prosím, vezměte vhodnou obuv!

15. úkol

Paraplíčko

Začínají se mi doma hromadit blbinky. Prvně brčka, teď paraplíčka… ale to nevadí. Chleba to nežere, místa to moc nezabere, tedy pokud se do konce prázdnin nedostaneme až k papírovým čínským drakům. To už by byl problém.

melounová granita paraplíčko

Při snídani jsem přemýšlela, co bych asi mohla ozdobit paraplíčkem, aby to bylo dobré a relativně zdravé. A rychlé a levné a měla bych na to všechny suroviny doma. Ideálně abych zpracovala část surovin, co mi zbyly z předchozích výzev… Nejsem zrovna skromná, že?
Prošla jsem domácí zásoby. Zbylo trochu máty, mohla bych udělat mojito podle Flo. Ale to bych musela koupit limetku a rum. Takže nic. Zmrzlinu v mrazáku taky žádnou nemám. A pak jsem dostala nápad! Zmrzlinu nemám, ale mám v lednici výborný meloun a z předchozích úkolů zbylo pár citrónů a máta. A už jsem lovila recept na melounovou granitu.

melounová granita

Na 4 skleničky budeme potřebovat: 450 g vodního melounu, šťávu z 1/2 citrónu, polévkovou lžíci cukru krupice, 4 polévkové lžíce vody a mátu na ozdobení

Cukr smícháme s vodou a svaříme na hustý sirup. Mezitím meloun vypeckujeme, nakrájíme na kostičky a společně s citrónvou šťávou rozmixujeme. Přidáme sirup a ještě rychle promícháme. Tekutinu přelijeme do širší misky a dáme do mrazáku. Po hodině krystalky ledu rozrušíme vidličkou a necháme dál mrazit. Míchání vidličkou opakujeme cca každou půl hodinu, až nám vznikne melounová ledová tříšť, tedy granita. Granitu rozdělíme do vychlazených skleniček, ozdobíme mátou a paraplíčkem, můžeme přidat i brčko a podáváme.
Granita nemusí být jen melounová, dokážu si představit jahodovou s vanilkou, meruňkovou s mátou, nebo třešňovou s meduňkou.

melounová granita

Melounová granita je velmi osvěžující. Škoda, že je zrovna dneska taková zima, takže jí zapíjíme teplým kafem.  😀

14. úkol

Vítr v puse

Přepadla mě mírná nostalgie. Na mapě projíždíme kolem Milešovky, kde jsme byli kdysi dávno s rodiči. Pamatuju si jen fotky blesků všude po stěnách a vítr. Takový ten vítr, co vám bere vzduch od nosu…

Mátový úkol se mi vyloženě hodí. Kromě mamčiných latifundií jsem o víkendu vyplenila i bylinkový záhon. Mátu mám ráda a uzavřená v mikrotenovém sáčku s troškou vody vydrží v lednici dlouho krásně čerstvá. Jenže jsem to s ní trochu přehnala. Takže dnešní večeře byla jasná – těstoviny s mátovým pestem. 

Mátové pesto vítr

Bazalkové pesto a parmazán máme v lednici pořád, je to perfektní záchrana, když zapomenu nakoupit. Tak proč nezkusit pesto mátové. Dokonce i Flo v pojednání o pestu píše, že můžeme zkusit i jiné bylinky. Pravda, zrovna o mátě se tam nezmiňuje, ale určitě by se tam hodila taky. Mátové pesto je totiž nečekaně dobré a má přidanou hodnotu – svěží dech. 🙂 

Mátové pesto vítr

Na pesto budeme potřebovat: 2 větší hrsti lístků máty, 20 g loupaných nesolených mandlí, 20 g strouhaného parmazánu, 1 stroužek česneku a 50 ml olivového oleje

Mátové lístky omyjeme ve studené vodě a necháme oschnout. Do menšího mixéru dáme mandle, nastrouhaný parmazán, rozetřený česnek a mátové lístky. Vše společně promixujeme, nakonec přidáme olej a ještě krátce promixujeme, aby se vše spojilo. Pesto se hodí tradičně na těstoviny, ale i ke grilovanému masu, nebo zelenině.
Když je hotové, expedujeme ho na talíř co nejrychleji, protože rychle hnědne. Hnědnutí předejdeme blanšírováním lístků před použitím. Lístky stačí rychle ponořit do vroucí vody a ihned přesunout do vody ledové. Přiznám se, že jsem neblanšírovala, pesto jsem dělala k večeři k okamžité spotřebě. Kdybych si ho chtěla uskladnit, tak bych to určitě udělala. 

Mátové pesto vítr

Myslím, že tohle pesto jsem nedělala naposledy…

13. úkol

Zahrada

Flo je hrozná pokušitelka, ale spravedlivá. Včera byli ve výhodě lidé z města, kde jsou obchody všeho druhu. Teď jsou ve výhodě lidé z venkova, kteří vlastní zahrádky. Ale já mám naštěstí mamku a mamka má latifundie, které jsem shodou okolností o víkendu vyplenila. 

bylinky zahrada

Takže použít do jídla dvě suroviny sklizené na zahradě byla brnkačka. Od mamky jsem dostala cukety a moje bylinky v truhlíku za chvíli vyhlásí anarchii. Los tedy padl na krémovou cuketovou polévku s tymiánem. Recept mám z webu Kuchařky pro dceru.  😉 Tuhle polévku jsem už dělala v různých variacích – brokolicovou, květákovou, mrkvovou (ta byla překvapivě vynikající), pórkovou a teď cuketovou. Jo, máme ji rádi. 

cuketová polévka

Na 4 menší, nebo 3 větší porce budeme potřebovat: 300 g očištěné cukety, 1 menší cibuli, 40 g másla, 500 ml zeleninového vývaru, 200 ml smetany ke šlehání, větší hrst čerstvého tymiánu, 1 větší stroužek česneku (kdo má rád, může i víc), sůl

Připravíme si cuketu a nakrálíme ji na zhruba centimetrové kostky. Cibuli a česnek nakrájíme na drobno. V kastrůlku zpěníme máslo, přidáme cibuli a opečeme až cibule zprůhlední. Přidáme česnek, promícháme a přidáme kostky cukety. Ještě pár minut opékáme, pak zalijeme horkým vývarem a studenou smetanou. Přivedeme k varu, přidáme lístky tymiánu a necháme 10–15 minut vařit. Průběžně ochutnáváme a případně dosolíme. Když je cuketa měkká, tak polévku přelijeme do mixéru a rozmixujeme na hladký napěněný krém. Tyčový mixér udělá stejnou službu, jen je třeba mixovat déle, krém nebude tak napěněný a prská to všude. Podáváme s chlebovými krutony, nebo kouskem pečiva.
Cuketová polévka je velmi jemná a s opečenými chlebovými krutonky ladila přímo dokonale.

12. úkol

Řasy

Dneska mě Flo opravdu dostala. Řasám se celý život úspěšně vyhýbám jak čert kříži. Z mořských potvor jsem vzala na milost ryby velikosti makrely a větší. Prý by stačil i slanorožec, ale o tom jsem nikdy ani neslyšela. No, tohle je opravdu výzva…

Navíc má takhle akce destruktivní vliv na moji pracovní morálku. Dopoledne v práci většinou lovím na internetu nějakou inspiraci. Dneska jsem lovila instruktážní videa, jak připravit doma sushi. Do restaurace jít nemůžu, za prvé bych si oko hůlkami vypíchla veřejně, to by byl trapas. Za druhé je sushi drahá sranda, co kdyby nám nechutnalo? A za třetí, syrovou rybu do mě nikdo nedostane ani heverem, to spíš tu řasu. Ale zase ochutnat sushi, které půlka lidí miluje a půlka nenávidí… to mě láká hodně. Takže tahle výzva ve mě hlodala a po třetím videu jsem si řekla, že to prostě zkusím. Cestou z práce jsem se zastavila v obchodě, dokonce měli úplně všechno včetně hůlek, řas, balicích podložek atd. Bylo rozhodnuto.

sushi řasy

Na dvě opravdu poctivé porce jsem potřebovala: 10 ml rýžového octa, cukr a sůl (v poměru cca 6:4:1), 150 g rýže na sushi, 3 plátky řasy Nori, 1/2 avokáda, 1/2 okurky, 3 plátky uzeného lososa (syrového opravdu nesním), sójová omáčka, případně wasabi křen k podávání

sushi řasy

Pro začátek jsem si dala vařit rýži na sushi, miluju svůj rýžovar. V mezičase jsem si ochutila rýžový ocet cukrem a solí. Když byla rýže uvařená, tak jsem ji smíchala s ochuceným octem ve skleněné míse a nechala úplně vychladnout. Mezitím jsem si nakrájela avokádo, okurku a uzeného lososa na proužky. Bambusovou podložku jsem obalila potravinovou fólií, abych jí hned nezašpinila. Na podložku jsem položila řasu, která smrděla, jako králičí granule.  😀
Na řasu jsem vrstvila rýži, avokádo, okurku a lososa. Vzdálenější konec řasy jsem nechala volný a navlhčila ho zbytkem octa, aby se hezky přilepil. Pak jsem to celé pomocí podložky zarolovala a nechala chvíli odležet, aby řasa zvlhla. Poklidila jsem kuchyni, přítel nabrousil nůž a šla jsem krájet. Napjatá jak kšandy. Nůž jsem mezi jednotlivými řezy oplachovala vodou, ale neutírala. Tramtadadááá, povedlo se! 

sushi řasy

Co se chuti týče… nebylo to zlé. Uzený losos to docela zachránil. Wasabi křen jsem nekupovala, nevím, co bych se zbytkem dělala. Ale asi by to sushi pozvedl ještě o kus výš. Ani oko jsem si nevypíchla… prostě úspěch na plné čáře. Asi jsem se minula povoláním.  😎 

11. úkol

Film

Dneska jsem byla opravdu ráda, že jsem včerejší úkol neodložila a nemusela nikde nahánět kačenky. Od rána pršelo, nebo se aspoň honily přeháňky. Prostě den na pěkný film jako stvořený.

sýrové krekry

Odpoledne jsem upekla rychlé sýrové krekry. Je jich plný internet, takže nic nového pod sluncem. Taky to není žádná dieta, ale jak už to tak bývá, jsou nebezpečně žravé.
Na jeden plech potřebujeme: 100 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g tvrdého sýra, 1 žloutek a sůl

Sýr doporučuji nějaký výraznější než eidam, já jsem použila zbytek ementálu a doplnila parmazánem. Sýr nastrouháme na jemném struhadle, přidáme mouku, žloutek a kostičky studeného másla. Vše zpracujeme do nelepivé koule. Pracujeme rychle a těsto moc netrápíme. Toto těsto patří do rodiny křehkých těst, přílišná péče se nám tudíž nevyplatí a krekry budou tvrdé. Hotové těsto zabalíme do potravinové fólie a dopřejeme mu hodinu odpočinku v lednici. Po hodině těsto vyndáme, rozdělíme na 4 díly a na mírně pomoučené podložce rozválíme na malé placky vysoké asi 4 mm. Placičky rádýlkem rozdělíme na osminy a do každého dílku brčkem nastřílíme otvory. Trojúhelníčky naskládáme na plech vyložený pečícím papírem a lehce posypeme solí. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C 10–15 minut. 

Pokud máte víc času, můžete vyzkoušet krekry od Florentýny, recept je na webu Kuchařky pro dceru.  😉 

sýrové krekry

A já si pustila pohádku Tři bratři a vesele u ní chroupu krekry. Tuhle pohádku mám ráda, pobíhají mi tam hezcí chlapci, často polonazí a ještě u toho hezky zpívají.  😀

10. úkol

Kachny

Na mapě soutěže jsem si hned všimla jakési žluté drůbeže vedle políčka číslo 10. Říkala jsem si, že by Vodňanské kuře? Ale moc mi to nesedělo zeměpisně. No, nesedělo mi to správně. 🙂 

Florentýna totiž nemyslí jen na naše plná bříška, ale i na plná bříška divokých kačenek a jiné zvěře. Celý den jsem si lámala hlavu, kde v Praze najdu divoké kachny. Krmení kačen a labutí mám tak nějak spojené s podzimem a zimou. Říkala jsem si, co když se všichni opeřenci na léto přestěhovali na venkov? Ale stejně jsem cestou z práce koupila rohlíky a před večeří jsme vytáhli koloběžky a vyrazili směr Hostivařská přehrada. V brašničce jsem měla pro všechny případy kačenku gumovou. 

kachny

Bála jsem se zbytečně. Hned v první zátočině na nás čekalo celé hejno! Teda spíš kachní školka. Mamky kačeny dohlížely, aby se na všechnu droboť dostalo rovným dílem a mnuly si pařátky, že dneska nebudou muset vařit.  😉
Pobavilo mě, že když kačka ulovila rohlík už ve vzduchu (ano, většina vůbec nedopadla na hladinu), tak si ho pěkně namočila, aby lépe klouzal do krku. 

kachny

Sečteno, podtrženo krmení kachniček nás pobavilo a pěkně jsme se protáhli. Ale taková pěkně vypečená voňavá kačena s knedlíkem a zelím je taky dobrá věc. Třeba zrovna tahle, co o ní píše Flo na webu Kuchařky pro dceru.  😉 

9. úkol

Vypečený

Jak jsem ráno vstoupila do obýváku, tak mi osazenstvo hlásilo, že zadání úkolu je vypečený. To mi trošku zatrnulo. Ale jak jsem si přečetla zadání celé, tak se mi vybavil zlatavě vypečený domácí štrúdl. Mňam.

lístkový štrúdl

Přiznám se, že jsem sáhla po hotovém lístkovém těstě z obchodu. Sice razím heslo, že domácí je domácí, ale lístkové těsto má výjimku. Příprava domácího zabere celý den. Ale jde to, ne že ne.

Na lístkové těsto stačí pár surovin, co máme běžně ve spíži: 400 g hladké mouky, 360 g studeného másla, 200 ml studené vody, 1 žloutek, špetka soli a 1 lžička citronové šťávy

Studené máslo nakrájíme na kostičky a smícháme s moukou, jen aby se obalilo. V mističce smícháme zbývající suroviny a přilijeme k mouce s máslem. Prvně pracujeme vidličkou, později rukama a vytvoříme kouli lepivého těsta. V těstě musíme zachovat celé kostičky másla, v tom je to kouzlo. Těsto zabalíme do potravinové fólie a dáme do lednice na půl hodiny. Po půl hodině těsto vyndáme a rozválíme na obdélník. Těsto válíme jen od sebe k sobě, moukou podsypáváme jen minimálně. Hotový obdélník přeložíme na třetiny a pootočíme o 90 stupňů. Opět rozválíme stejným způsobem, poskládáme, zabalíme do fólie a znovu ho šupneme do lednice. Tuhle akci opakujeme znovu po hodině. Celkem 5x. Na konci už je těsto hladké a pružné. Zabalíme ho do fólie a necháme ho v lednici do druhého dne odpočinout. Můžeme ho i zamrazit.

Pokud máte chuť na něco křehkého a jablečného a nemáte po ruce lístkové těsto, tak na webu Kuchařky pro dceru najdete recept na vynikající křehký koláč. Prozradím vám, že tohle těsto je vynikající i na všechny slané koláče.  😉

lístkový štrúdl

8. úkol

Orosený

Dnešní úkol se zdál směšně jednoduchý. Jedna orosená plznička? Brnkačka. Jenže přišla zrada, naše oblíbená (a jediná) vesnická hospůdka měla zavřeno. Tak jsem musela improvizovat.

mátová limonáda orosený

V lednici byl naštěstí mátový sirup: 1 velká hrst lístků máty, 1 citron, 1 l vody, 250 g třtinového cukru
Lístky máty nakrájíme nahrubo. Citróny nakrájíme na kolečka a spolu s mátou je dáme do větší sklenice a zalijeme vodou. Necháme jeden den stát, pak přecedíme do hrnce a přidáme cukr. Zahřejeme, aby se rozpustil cukr, ale nevaříme, aby jsme zachovali aromatické látky. Sirup uchováváme v chladničce. Podáváme s ledem, lístky máty, plátkem citronu a dolité jemně perlivou minerálkou.
Pokud byste měli chuť na něco ostřejšího, tak na webu Kuchařky pro dceru najdete návod na 4 alkoholické letní drinky. 😉

grilování orosený

Při focení orosené sklenice jsem se taky pěkně orosila. Chlazený sirup s chlazenou vodou a ledem se mi ve sklenici neorosil vůbec. Tak jsem to celé šoupla do mrazáku, aby na fotce aspoň nějaké orosení bylo vidět. Pití mi na vrchu zmrzlo, ale sklenice se mi po přenesení do tepla stále nerosila! Že by to bylo vroubkováním? Tak jsem celé pití přelévala do sklenice hladké. Bingo! Ta se konečně orosila a já si konečně mohla vychutnat grilování s celou rodinkou na terase.

7. úkol

Černobílý

A máme tady další zeměpisně-kulinářskou výzvu. Tentokrát černobílou jako přeštické prasátko. Naštěstí takhle při pátku nemusíme lovit žádné čuníky, ani ty černobílé. Stačí je uctít servírováním jídla v černobílém kabátku, nebo spíše na černobílém talířku.

Já jsem si tenhle úkol splnila hned při snídani. Připravila jsem si opečený bílý toustový chléb se sýrem a zeleninou na černý talíř a černou kávu jsem si nalila do bílého hrnečku. Vše jsem doladila bílým ubrusem a černobílým prostíráním a užila jsem si snídani skoro jako u Tiffanyho. 🙂

černobílý

Další kombinace a tipy na snídaně, přesnídávky a svačinky najdete na webu Kuchařky pro dceru.

černobílý

Nakonec mi to nedalo a dohledala jsem si něco málo o tom černobílém čuníkovi. Jedná se o původní druh prasat chovaných na Plzeňsku od 19. století. Z historických pramenů lze zjistit, že maso přeštických prasat se používalo mimo jiné pro výrobu šunek. Před 2. světovou válkou se z něj vyráběla „pražská šunka“, která byla exportována do mnoha evropských i zámořských států. Při hmotnosti 60–70 kg bylo maso křehké, šťavnaté a jemně prorostlé tukem. Při delším výkrmu prasata rychle ukládala tuk a představovala typická sádelná prasata. Přeštická prasata jsou také velmi odolná, nenáročná a prasnice jsou výborné matky s početnými vrhy.
Bohužel tento čuník není schopný konkurovat moderním plemenům prasat. Nicméně pro své vlastnosti a odolnost byla přeštická prasata v roce 1992 zařazena mezi genetické zdroje. Přeštická prasata jsou tedy zdrojem genů pro zlepšení zdraví a vlastností moderních prasat a představují tak cenné a strategicky důležité vlastnictví pro naši zemi. 😉 

Plány revanšistů zhatí naši vepři boubelatí!

6. úkol

Chleba

Před časem jsem v nějakém záchvatu koupila předpečený pita chléb. Od té doby na mě koukal ze spíže jak němá výčitka, takže dnešní úkol přišel jako na zavolanou. Proto jsem ráda využila nápovědy od Flo. K večeři jsem udělala pita chléb plněný kuřecím masem se zeleninou a tzatziki.

pita chléb chleba

Pita chléb je dutý, proto se moc hezky plní. Stačí ho rozkrojit na dvě přibližně stejné části. Kuřecí prso jsem opekla na pánvi na přírodno a nakrájela na menší kousky. Dobrý by byl i zbytek pečeného kuřete od včera. Do každé poloviny chleba jsem vložila kousek ledového salátu, okurky, rajčete a kuřecího masa. Navrch jsem položila kopeček tzatziků, na které přikládám recept:

Na menší mističku budeme potřebovat: 100 g řeckého jogurtu, salátovou okurku, malý stroužek česneku, citrónovou šťávu a sůl

Pokud je okurka mladá, nastrouháme ji na hrubém struhadle i se slupkou, jinak je potřeba předem oloupat. Nastrouhanou okurku smícháme s jogurtem, citrónovou šťávou, prolisovaným česnekem a dosolíme podle chuti.
Pokud neholdujete tzatzikům, ale dali byste si k večeři něco lehkého, co voní Řeckem, jukněte na web Kuchařky pro dceru na salát Dakos. 😉 

pita chléb chleba

Dneska jsem měla co dělat, abych večeři vůbec stihla vyfotit, ale ubránila jsem ji vlastním tělem, alespoň po nezbytně dlouhou dobu. 

5. úkol

Bobule

Z Chodska se přesouváme na Šumavu, takže máme vyrazit do lesa. Nasbírat nějaké jedlé bobule a pak je zpracovat v kuchyni. V mém případě jsem nevyrazila do lesa, ale do obchodu. Na sídlišti holt ostružiny nerostou a i kdyby, asi bych je neriskla. 

ostružinovo kokosové muffiny bobule

Tentokrát jsem pro recept nešla k Flo, nicméně na stránkách Kuchařky pro dceru najdete spoustu skvělých tipů ohledně různých druhů těst, co potřebují a jak se k nim chovat.  😉

Přidávám recept na ostružinovo-kokosové muffiny (asi 20 kousků):
1 kelímek bílého jogurtu (400 g), 2 lžíce rozpuštěného másla, 2 celá vejce, 1 kelímek od jogurtu polohrubé mouky, 1/2 kelímku cukru, 1/2 kelímku strouhaného kokosu, 1 prášek do pečiva a 1-2 kelímky sezónního ovoce

V jedné misce smícháme všechny tekuté suroviny, v druhé misce smícháme vše sypké. K sypkým surovinám přidáme ovoce. Když se obalí v mouce, tak neklesne všechno ke dnu. K sypkým surovinám s ovocem přidáme tekuté, velmi rychle zamícháme, kousky nerozmíchané mouky tady vůbec nevadí. Plníme do formiček a pečeme na 180 °C asi 20 minut než muffinky zezlátnou, případně uděláme špejlovou zkoušku.

ostružinovo kokosové muffiny bobule

A když mlsáme, musí být i výdej. Tak jsme si vyšlápli na koloběžkách podél Vltavy až do Vraného nad Vltavou nějakých 40 km.  😎 

4. úkol

Lucerna

Na mapě soutěže se právě nacházíme na Chodsku a proto jsme si k večeři zapálili malou lucerničku, jako vzpomínku na tyto strážce hranic a pana Jiráska. No a taky proto, že to byl čtvrtý úkol prázdninové výzvy.  🙂 

lucerna špagety carbonara

K večeři jsem vařila špagety carbonara z Kuchařky pro dceru, je to opravdu velmi chutná záležitost a u nás se určitě zabydlí. Recept z webu a z kuchařky se mírně liší, já jsem je tedy nakřížila a část vody jsem nahradila 100 ml smetany ke šlehání. Takže teď bych měla oběhnout blok, nebo dva, nebo spíš Hostivařskou přehradu…

lucerna svíčka špagety carbonara

Začínám se trochu bát, že než tohle léto skončí, tak budu o 10 kilo těžší a moje drahá polovička nebezpečně rozmazlená. 😎  

3. úkol

Oplatky

Dnes nás Flo vyzvala, abychom si ozdobili jídlo nebo pití lázeňskými oplatky, ale počítají se i domácí sušenky. A protože domácí je domácí a já mám dovolenou, tak jsou koka sušenky jasná volba.

koka sušenky oplatky

Pokud vás honí mlsná, tady je recept:
220 g másla, 
100 g moučkového cukru1 vanilkový cukr1 žloutek100 g kokosu240 g hladké mouky2 polévkové lžíce kakaa

Ze všech surovin vypracujeme těsto, které necháme v chladu hodinu odpočinout. Z těsta tvarujeme kuličky, které na pečícím papíře rozmáčkneme vidličkou (je dobré ji zlehka namočit do mouky, pak se nelepí). Pečeme asi deset minut na 180 °C, když jsou sušenky hotové začnou přímo ďábelsky vonět.  😉 

koka sušenky oplatky

Pokud nemáte rádi kokos, tak na webu Kuchařky pro dceru najdete recept na sušenky z Chia semínek.

2. úkol

Minerálka

Dnešní úkol je namíchat drink s minerálkou a zpříjemnit si neděli. Tak proč ne…  😉

Na lodžii mi řádí tymián, že ho téměř nestíhám krotit, už mi téměř umořil pažitku, která se snaží růst vedle. Tak jsem milý tymián důkladně sestřihla, aby se z něj nestala moje věčně hladová jmenovkyně a udělala domácí tymiánovou limonádu.

Tymiánová limonáda druhý úkol

Kdyby někdo dostal chuť tady je recept: Hrst tymiánu, 150 g cukru, 250 ml vody, 2 citróny + na ozdobu a minerálka.
Tymián, cukr a vodu svaříme v kastrůlku, dokud se část vody neodpaří a vznikne řidší sirup. Do vychládajícího sirupu vmícháme šťávu ze 2 citrónů a necháme zcela vychladnout. Do sklenic vložíme kolečka citrónu, pár snítek čerstvého tymiánu, led, sirup podle chuti a naředíme minerálkou.

Tymiánová limonáda druhý úkol

Další domácí drinky pro horké letní dny najdete třeba na webu Kuchařky pro dceru.

1. úkol

 

Kostičky

Dobře, výzva je výzva, k ní se musíme postavit vždycky čelem.

K sobotnímu obědu byly v plánu tvarohové knedlíky, jak jinak než od Florentýny. Meruňky jsem si předem vypeckovala, uhnětla těsto, začala plnit… Ale ouha, asi jsem špatně počítala, pár meruněk mi zbylo. A jelikož uvnitř ovocných knedlíků není ovoce nikdy dost, tak jsem zbytek nakrájela na kostičky a rychle podusila ve vlastní šťávě.

Meruňkové knedlíky kostičky

Co dodat, chutnalo nám moc a už se těšíme na další výzvy.  😉