58. úkol

Zamilovaný

A doháníme dál. Moje úplně nejvíc nejzamilovanější jídlo je rajská omáčka od maminky. 😉

Když už jsme se vydali z Děčína do Jindřichova Hradce, tak jsem poprosila mamku, jestli by mi tu svou rajskou neuvařila. Protože rajskou jako od maminky prostě nikdy netrefím, nejde to. Mamka velmi dobře zavětřila odkud vítr fouká, když si přečetla zadání úkolu. A udělala úplně luxusní rajskou z domácích přezrálých rajčat a masové kuličky. Pro takovou rajskou klidně přejedu celou Českou republiku od severu na jih, když ji miluješ není co řešit. 😉 Na druhou stranu koprovku jsem nikdy nemusela, ale tahle od Flo Koprovým omáčkám docela napravila pochroumanou reputaci.

zamilovaný rajská omáčka

Děčín je možná trošku netradiční dovolenková destinace. Ale my tam jeli s jasným cílem a tím byla Via ferrata Pastýřská stěna. Přítel si to chtěl strašně moc vyzkoušet a já jsem pro každou špatnost. 😎 Navíc, když ho miluješ, není co řešit. Takže vylézt na pískovcovou skálu vysokou 95 m, no problem. Na nábřeží Labe je půčovna lezeckých setů, kde si za 180 Kč můžete půjčit sedák, ferratový set, helmu a rukavice na celý den. Samotná stěna zpoplatněná není. Ferrata je otevřená od sedmi do sedmi a je na ní 14 cest, kudy se dá vylézt nahoru. 

Via ferrata Pastýřská stěna

My jsme si to dali 2x. Vyrazili jsme hned ráno, vylezli nahoru a šli do ZOO, která je nahoře na Pastýřské stěně. Lezecké sety jsme si dali u vstupu do schránky za 10 kaček, které pak schránka ochotně vrátila. Prošli jsme si malou, ale hezkou ZOO, zkratkou seběhli na nábřeží a vylezli nahoru ještě jednou. Pokud se nebojíte výšek, máte trošku fyzičku a máte rádi krásné rozhledy, tak to můžu jedině doporučit. Ale pozor na to, není to sranda. Ač už máme něco nalezeno na umělé lezecké stěně, tak jsme místy měli co dělat (no dobře, hlavně já). Ale stálo to za to!

A pokračování zase zítra. 😉 

57. úkol

Textil

Tak jsme úkol v řádném termínu splnit nezvládli. Na dovolenou sváteční vyšívaný ubrus po babičce obvykle nevozím. Takže doháníme…

Dovolená byla pěkná, spoustu jsme toho viděli a zažili, i když jsme měli jen 4 dny. Ale co nám chybělo, tak dobré kafe. To aby v Děčíně člověk pohledal. Za celou dobu jsme natrefili na dobrou kávu jenom v děčínské ZOO, což nás neskutečně mile překvapilo. Dneska nám pobyt v Děčíně skončil a my vyrazili na druhou stranu republiky, kde nám mamka hlídala Borise. A mamka má krásných vyšívaných ubrousků spoustu. Tak jsme spojili příjemné s užitečným a konečně jsme si dopřáli dobrou kávu s domácím jablečným závinem. A naservírovali jsme si jí na vyšívaný ubrousek od babičky. A jelikož se blíží podzim a bude spousta jablek, tak přidávám odkaz na Smažená jablíčka v palačinkovém těstě od Flo. 🙂 

textil závin káva

A co jsme vyváděli 57. prázdninový den? Vyšlápli jsme si na koloběžkách po cyklostezce podél Labe z Děčína do Drážďan. Cesta je to dlouhá asi 75 km, vede víceméně po rovině, po slušném asfaltu, krásnou krajinou. Škoda, že jsme dopoledne zmokli a museli hodinu čekat na nádraží v Bad Schandau až přestane pršet. Ten čas nám pak chyběl v Drážďanech, kde jsme jen prosprintovali staré město, abychom stihli zpáteční vlak. Ale odpoledne se udělalo krásně a my si cestu vyloženě užívali. Úplně nejvíc jsme si ale užívali nechápavé pohledy a výkřiky okolojedoucích němců, kteří v životě nejspíš neviděli koloběžku. 😀 

Drážďany výlet

Takže 57. úkol splněný a jedeme dál!

56. úkol

Tvarůžky

No to snad ne! Do třetice všeho zlého a nejhoršího. Olomoucké tvarůžky…

Ještě jsme se nestihli vzpamatovat z fazolí a Flo chce dalšího smraďocha. Dnes jsme odjížděli na dovolenou do Děčína, tak jsem nám na cestu udělala pár sendvičů. Do několika z nich jsem místo klasického sýra schovala syreček. No, přiznám se, že jsem zamořila důkladně celý byt. Vážně jsem nečekala, že to bude mít takové grády! Jsem opravdu ráda, že se teď nebudu doma minimálně 5 dní vyskytovat. Snad to stihne trošku vysmrádnout… 😀 V Kuchařce pro dceru jsem našla pěkný tip, jak zapéct sendviče, aby byly zvrchu pěkně zlatavé a křupavé. To stačí plátek toustového chleba potřít máslem a namazanou stranou ho položit dolů na rozpálenou plotýnku toustovače. A pak na něj navrstvit náplň a druhý plátek položit máslem nahoru. Vážně to funguje. 😉 

tvarůžky sendviče

V Děčíně jsme měli volné odpoledne, tak jsme se vypravili na zámek. Po dlouhých letech, co fungoval jako kasárna, byl v dezolátním stavu. Ale musím říct, že na něm za posledních pár let udělali obrovský kus práce. Zámek se rekonstruuje, opravuje a hlavně vybavuje dobovým nábytkem. Spoustu věcí do expozic zámku zapůjčili bývalí majitelé (dnes ho vlastní stát). Na zámku jsou momentálně 3 prohlídkové okruhy a růžová zahrada, my si vybrali okruh „Zlaté časy“ a „Růžovou zahradu“. Bylo to moc pěkné, slečna průvodkyně byla velmi sympatická a interiéry krásně zrestaurované, bohužel se tam nesmí fotit. Takže pokud budete mít cestu kolem Děčína, rozhodně se na zámku zastavte, krásné je i nádvoří a mají na něm sympatickou palačinkárnu. 😉 

zámek Děčín

A zítra nás čeká celodenní výlet na koloběžkách podél Labe do Drážďan, jsem zvědavá, jestli zvládneme splnit i úkol. Kdyžtak budu dohánět až se vrátíme.

55. úkol

Líšňačka

Tedy Flo mě pěkně školí. Do konce prázdnin zbývá týden, takže jsem čekala, že úkoly budou trochu ostřejší… Ale poslední dva mi tedy nesedly. 

Dnes je na mapě měšec penízků a zadání zní: „Sežeňte něco od farmáře.“ To mi trošku zamotalo hlavu. Není mi úplně jasné, zda je nutné něco kupovat, když moje rodinka farmaří docela úspěšně. Od mamky mám zásobu bio zeleniny – rajčata, papriky, cukety, fenykl, bio bazalku a taky bio letní jabka (i s masem 🙂 ). Od babičky zase fasuju bio vajíčka a extra bio králičí maso. Takže kupovat cokoliv na farmářských trzích je u nás tak trochu jako nosit dříví do lesa. Navíc zítra odjíždíme na pár dní na mini dovolenou, tak jsem nechtěla nakupovat velké zásoby. Nakonec jsem si řekla, že koupím něco, co mamina letos nepěstuje a co mě na trhu cvrnkne do nosu. A cvrnkla mě dýně hokaido, ne nikdo ji po mně nehodil, ale byla sympaticky malinká.

líšňačka dýně hokaido a pažitková pomazánka

Nedávno jsem u Flo našla Referát o dýních, hokaido na mě pár dní v pohodě počká a po návratu budu moct hned experimentovat. No a pak jsem si koupila svazek pažitky, protože jsem dostala hroznou chuť na pažitkovou pomazánku. Jenže jsem na ní měla takovou chuť, že jsem pažitku bezmyšlenkovitě zmasakrovala dřív, než jsem ji stihla vyfotit. 😀 

Na pomazánku budeme potřebovat: 250 g měkkého tučného tvarohu ve vaničce, pažitku a větší špetku soli

Pažitku nakrájíme na drobno. Z tvarohu slijeme uvolněnou syrovátku a přendáme ho do misky. K tvarohu přidáme špetku soli, nakrájenou pažitku a důkladně promícháme. Pokud je tvaroh hodně hustý, tak ho můžeme naředit jogurtem nebo smetanou. Pomazánku necháme odležet alespoň hodinu, výsledné chuti to jenom prospěje. Pomazánku podáváme namazanou na chleba s čerstvým farmářským bio rajčátkem. 

líšňačka dýně hokaido a pažitková pomazánka

Tahle pomazánka je geniálně jednoduchá a výborná. A už se těším, až se po dovolené vrhnu na dýni. 

54. úkol

Marš!

Tak tohle byla podpásovka. Fazole a brambory? To bych snad radši upekla tu kočku, ve vietnamské večerce se dá sehnat všechno.

Navíc celý život žiju v domnění, že kočičí marš jsou brambory smíchané s kyselým zelím, které se podávají k jitrnicovému prejtu. O kombinaci brambor, fazolí a škvarků jsem nikdy ani neslyšela. Ale jiný kraj, jiný mrav, jiné chutě… Brňáci byli vždycky trošku divní. 😛 Když já fazole tak strašně nemám ráda. Zkoušela jsem je už hodněkrát na různé způsoby, bílé, červené, zelené, mungo… Ale prostě ne. Ještě tak ty Zelené fazolkové lusky alá salát, po těch mi aspoň není tak těžko. Jenže salát byl včera. Tak jsem nakonec s velkým sebezapřením uvařila freestyle variaci na fazolový buřtguláš, nebo jak bych to nazvala. Vycházela jsem z mamčina receptu, který přikládám, jen papriky jsem nahradila brambory.

Marš! fazolový guláš

Na 3 porce budeme potřebovat: 1 velkou cibuli, 1 polévkovou lžíci sladké papriky, 1 lžíci sádla, konzervu bílých fazolí v rajském protlaku, 1 pikantní klobásu, 1 čerstvou červenou papriku (v mém případě 3 střední brambory) a kostičku masoxu

Cibuli nakrájíme na drobno a orestujeme na sádle až zesklovatí. Přidáme klobásu nakrájenou na půlkolečka, poprášíme mletou paprikou a ještě chviličku opékáme. Přidáme konzervu fazolí a na kostičky nakrájenou papriku (brambory). Nakonec přilijeme ještě jednu konzervu vody, přidáme masox a přivedeme k varu. Vaříme dokud brambory nezměknou, zahušťovat díky protlaku není třeba. Pokud je guláš málo pikantní přidáme chilli nebo pepř. Podáváme s čerstvým pečivem.

Marš! fazolový guláš

Rodičové mají tuhle gulášo-polévku rádi, já z ní tedy unešená nejsem. Výzva dnes byla opravdu výzva a fazole nechci aspoň rok ani vidět.