25. adventní úkol

Adventní trh

Dnešní úkol je platný až do neděle, ale já si řekla, že ho splním radši hned.

Koneckonců každý den jezdím přes Staroměstské náměstí do práce a z práce. Tedy abych byla úplně přesná, jezdím metrem pod „Staromákem“. Každý rok se aspoň jednou vydám na povrch, abych okoukla stánky, vánoční strom a nasála trochu těch pachů a atmosféry. A letos jsem tuhle svojí tradici ještě neuskutečnila, tak proč ne zrovna dneska. 🙂 

adventní trh

Máme zrovna období, kdy jezdím do práce i z práce za tmy. Ale zrovna před Vánoci mi to ani moc nevadí, aspoň si užiju všechna ta světýlka a nazdobené ulice. Myslím, že vánoční strom se letos povedl, žádné divoké barvy a šíleně blikající světelné efekty. Sbor na pódiu zrovna zpíval koledy, když jsem šla kolem. Okoukla jsem stánky, ale tedy žádná sláva. Mám pocit, že jsou každý rok stejné – trdelníky, klobásy, palačinky, svařák, medovina a mezi tím nějaká ta beranice a vyřezávaný orloj. Když jsem se dostatečně vynadívala, tak jsem popošla pěšky uličkami na Václavák. I tam je to krásně nazdobené a rozsvícené. Ale já už jsem se dál nezdržovala a pádila domů, abych stihla udělat Téměř dokonalé pečené kuře k večeři. 🙂 

adventní trh

Doufám, že o víkendu stihnu ještě adventní trhy v Jindřichově Hradci na zámku. Tam je ta atmosféra zase úplně jiná než v Praze, taková komornější. 🙂 

24. adventní úkol

Jedlé dárky

To to uteklo, máme před sebou poslední týden adventní výzvy…

A já jsem dneska koupila poslední vánoční dárek, teď už se budou řešit jen případné drobnosti a samozřejmě taky nějaké jedlé dárečky. Ale tedy Flo, jak jsi jinak skvělá a všechno, tak tohle jsi nějak nedomyslela. Velké dárky většinou překvapení nejsou, tak se člověk snaží překvapit právě těmi drobnostmi. No a mně dneska nezbyde nic jiného, než si nechat nakouknout pod pokličky. Takže odkryju jen jednu pokličku a ukážu vám pražené mandličky podle paní Brücknerové, ale neřeknu, kdo tenhle dáreček dostane. Nicméně kdyby se někdo cítil hodně moc ošizený a pražené mandličky nutně potřeboval ochutnat, tak mu je samozřejmě opražím. 😉 Když jsem hledala inspiraci na jedlé dárky, tak mě taky hrozně zaujaly Čokoládové lanýže od Flo. Ale tady prozradím, že lanýže jako dárky rozdávat nebudu. Riziko destrukce při transportu se mi jeví jako příliš veliké. 😀

pražené mandle

Na jednu dávku mandliček budeme potřebovat: 200 g neloupaných mandlí, 150 g cukru krupice, 100 ml vody, 1 lžičku skořice a pár kapek vanilkového extraktu

Do pánve dáme vodu, cukr a mandle, plotýnku sporáku zapneme na maximum a přivedeme k varu. Občas promícháme, aby se cukr rozpustil. Mandle vaříme v cukerném sirupu, který je řídký jako voda, občas ho promícháme a vyčkáváme. Jakmile začneme pozorovat, že cukerný sirup houstne, přidáme skořici a vanilkový extrakt, dobře promícháme a trochu snížíme žár.

Odteď už mícháme neustále, aby se nám cukr nepřipálil. Nemícháme nijak zuřivě, stačí mandle mírně posouvat po pánvi. Pak směs najednou zhoustne víc a cukr začne na mandlích krystalizovat. V tomto okamžiku stáhneme teplotu na střední stupeň. Nyní nastává fáze, kdy se vysrážený cukr začne znovu rozpouštět a karamelizovat. Proto mícháme pomaleji a mandle na pánvi spíš obracíme, špičky cukerných krystalků nám krásně zkaramelizují. Občas nějaká mandle lupne, ale to nevadí. Míru zkaramelizování si určíme sami, jen pozor na připálení. Když jsou mandličky podle našich představ, přesuneme je z pánve na plech vyložený pečícím papírem, rozprostřeme a necháme vychladnout.

pražené mandle

A je to, není na tom nic těžkého. Celá akce trvá asi 15 minut a výsledek je mňamózní. 😉 

23. adventní úkol

Pohledy a pozdravy

Po včerejším úkolovém maratonu je dnešní výzva taková krásně klidná, přímo nedělní.

My moc přáníček a pohledů neposíláme. Rodinu většinou objedeme osobně nebo si zavoláme a s kamarády si napíšeme přes smsku, maila či jiný online komunikátor. Ale nějaké to přáníčko přece jen každý rok posílám. Koupené už bylo, předepsané taky, stačilo se podepsat a na obálku pokud možno čitelně sesmolit adresu. No a když už jsem měla rozkramařenou krabici, kterou jsem naplnila po návštěvě papírnictví, tak jsem rovnou vyrobila pár jmenovek na dárky. Tenhle týden začnu pomalu balit, tak bych se nerada dostala do fáze, že nevím, kam který balíček patří. Prohodit dárek pro přítele a pro babičku by mohlo být velmi vtipné. 😀 Odškrtávám další položku na Vánočním plánu a těším se, co bude dál.

pohledy a pozdravy

Přeji klidný zbytek druhé adventní neděle!

22. adventní úkol

Nové cukroví

Tak jsem konečně dohnala manko, které jsem nabrala na vanilkových rohlíčcích.

A jaké nové cukroví jsem zkoušela? Možná tomu nebude někdo věřit, ale poprvé v životě jsem pekla kokosky. Náš taťka totiž nemá kokos rád, tak se u nás doma kokosky nikdy nedělaly. Z přebytečných bílků se pekly pusinky, nebo pařížské rohlíčky. Můj přítel ale kokosky rád má a mně zbylo pár bílků od výroby vaječného likéru. Recept na Kokosky jsem si tentokrát vypůjčila od Flo, stejně jako tip na zamražení bílků. Kupodivu po rozmražení bílky fungovaly přesně tak jak měly, krásně se našlehaly a myslím, že i kokosky z nich jsou správně kokosové. 🙂

kokosky

Na 2–3 plechy kokosek budeme potřebovat: 3 bílky, 180 g moučkového cukru, 150 g strouhaného kokosu

Z bílků vyšleháme měkký, řídký sníh. Misku se sněhem postavíme do vodní lázně nad páru tak, aby se dno misky nedotýkalo vodní hladiny. Postupně do sněhu metličkou zašleháme cukr a šleháme dál, až bílková hmota zhoustne a prohřeje se, že bude příjemně horká, pokud do ní ponoříme prst (což je asi 45 °C). Bílky při zahřívání neustále prošleháváme metličkou, aby se nám u dna nesrazily, trvá to asi 3–5 minut. Uvařenou sněhovou hmotu odstavíme a necháme za občasného promíchání zchladnout.

Zatímco sníh chladne, můžeme si v troubě krátce opražit kokos při 160 °C, aby se hezky rozvoněl. Do vychladlého sněhu jemně po částech vmícháme kokos. Nesmí ho být příliš, hmota na kokosky má být pěkně rozčepýřená, ale ne suchá a drolivá. Troubu předehřejeme na 140 °C a plechy vyložíme pečícím papírem. Dvěma lžičkami vykrajujeme malé hromádky a ty rovnáme v řadách na plech. Ve vyhřáté troubě pečeme kokosky 15–20 minut do jemného zrůžovění na povrchu. Necháme zchladnout na plechu a pak je uložíme do chladna, kde je necháme pár dní uležet.

kokosky

Kokosky mi začaly mizet z plechu ještě teplé, prý se povedly. Díky Flo za pošťouchnutí a za recept. 😉

21. adventní úkol

Imunita

Tak pokračujeme v předvánoční krasojízdě. 😉

Medovina i horká hruška nás sice zahřály, ale jen dočasně. Ještě nás čekala cesta zpátky k autu a pak od auta domů. Vymrzli jsme pěkně. Takže něco na posílení imunity, ideálně teplého a se zázvorem, se vyloženě hodilo. Proto jsem uvařila naši oblíbenou masalu. Přiznám se, že koření si sama nemíchám, mám svou oblíbenou značku. Ale recept přikládám kompletní, jak ho dělá moje mamka. Další recepty na teplé zimní nápoje jsou na stránkách Kuchařky pro dceru.

masala

Na 6 šálků budeme potřebovat: 1 litr vody, 750 ml mléka, 10 kuliček celého pepře, 1 svitek skořice, 5 celých hřebíčků, 1 lžička mletého zázvoru, 5 kuliček nového koření, 2 vrchovaté polévkové lžíce černého čaje, 1 polévková lžíce třtinového cukru, 1 polévková lžíce medu

Do hrnce dáme vodu a mléko, koření podrtíme v hmoždíři (nebo odměříme koření hotové), přidáme do hrnce a přivedeme k varu. Když mléko zpění, odstavíme hrnec z tepla a směs necháme deset minut louhovat. Přidáme čaj, cukr a med a znovu přivedeme k varu. Počkáme až tekutina vzkypí, pozor rádo to vyteče, přece jen je tam mléko! Masalu necháme ještě dvě minuty louhovat a potom ji přecedíme do konvice, uchováváme v teple a popíjíme. Já mám konvičku s ohřívačem na čajovou svíčku, geniální vynález. 😉

A konečně se pomalu dostávám k dnešnímu úkolu…